Spojte se s námi

Co hledáte?

Byznys

Zdeněk Tomíček: DIAZ vs ŽILINA – 12. díl

V aktuálním díle seriálu LEAGLEONE o fotbalovém právu připravovaném ve spolupráci se Zdeňkem Tomíčkem, fotbalovým právníkem, zakladatelem mezinárodní advokátní kanceláře CEE Attorneys a členem Sboru rozhodců FAČR, se podíváme blíže na spor argentinského hráče Ivána Santiaga Díaze se slovenským fotbalovým klubem MŠK Žilina.

Iván Diaz, v současnosti bez fotbalového angažmá, působil naposledy v nižší řecké soutěži v klubu GS Ilioupoli. Od sezóny 2015/16 až do sezóny 2020/21 byl hráčem MŠK Žilina. Svoji stopu však zanechal i v naší soutěži, když část fotbalové sezóny 2019/2020 strávil na hostování v plzeňské Viktorii.

Čeho se spor týkal

Spor mezi tímto hráčem a klubem ze západoslovenské metropole se týkal jeho profesionální hráčské smlouvy. Ta obsahovala klauzuli dovolující klubu jednostranně snížit výši jeho odměny, k čemuž klub také přistoupil. Stalo se tak v sezóně 2021/22, kdy byl hráč přeřazen do „B“ týmu a jeho odměna byla ponížena na polovinu. Díaz se proti tomuto kroku klubu rozhodl bránit a obrátil se na Komoru pro řešení soudních sporů FIFA, tzv. DRC (FIFA Dispute Resolution Chamber). DRC zajišťuje arbitrážní a soudní řešení sporů, zejména pak právě z kontraktů mezi hráčem a klubem s mezinárodním přesahem. Klub na krok Díaze reagoval snahou o urovnání celé záležitosti a dohodl se s ním na narovnání. Součástí dohody byla i povinnost hráče k zpětvzetí podání k DRC a vzdání se dalších peněžitých nároků za klubem nad rámec uzavřené dohody. Případ by zde měl zdánlivě končit, ale nestalo se tak.

Byznys

Zdeněk Tomíček: Fotbalové spory – 4. díl

Díaz se v září 2021 rozhodl znovu obrátit na DRC. Neuspěl. Podání bylo odmítnuto s odkazem na uzavřenou dohodu o narovnání. Hráč proto podal odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, tzv. CAS (Court of Arbitration for Sport), kde byl spor veden pod spisovou značkou CAS 2022/A8881. CAS je mezinárodní arbitrážní orgán, jehož sídlo se nachází ve švýcarském Lausanne. S myšlenkou vytvořit takový orgán přišel v roce 1981 tehdejší celkem čerstvě zvolený prezident Mezinárodního olympijského výboru, tzv. MOV, pan Juan A. Samaranch. Důvodem bylo narůstajícího množství sporů týkajících se sportu a zároveň neexistence nezávislého orgánu, který by těmito spory zabýval a rozhodoval je. Jurisdikce CAS, jakožto odvolacího orgánu proti rozhodnutím orgánů FIFA je dána primárně článkem 58 Stanov FIFA, tzv. FIFA Statutes.

Snížení odměny zná i české fotbalové právo.

Buďte vidět!
Natočte video nebo podcast
a oslovte nové klienty.

ZEPTEJTE SE

Odvolání bylo postaveno na následujících dvou argumentech – (1) jednostranné snížení odměny hráče o 50 % nebylo dostatečně odůvodněné a jednalo se tak o porušení uvedené smlouvy, a (2) klub hráče k uzavření dohody o narovnání a vzdání se nároků na celou svoji odměnu tlačil pod pohrůžkou odmítnutí umožnění jeho přestupu do jiného nespecifikovaného klubu. V neposlední řadě Díazovi právníci také tvrdili, že uzavřená dohoda o narovnání nepředstavuje platné vzdání se práva podle švýcarského právního řádu.

Posouzení odvolání bylo v rukách jediného rozhodce. Ten, ačkoli neshledal vzdání se nároků ze strany hráče za problematické, konstatoval neplatnost celé dohody o narovnání. Důvodem bylo právě údajné nátlakové jednání ze strany MŠK Žilina. Článek 29 odst. 1 švýcarského závazkového zákoníku, tzv. SCO (Swiss Code of Obligation), který je součástí švýcarského občanského zákoníku, tzv. SCC (Swiss Civil Code) stanoví: „Pokud strana uzavřela smlouvu pod nátlakem druhé strany nebo třetí osoby, není touto smlouvou vázána.“ Jediný rozhodce tedy dospěl k závěru, že hráč by dohodu o narovnání neuzavřel, pokud by na něj MŠK Žilina nevyvinula uvedený nátlak. Jediný rozhodce dále stanovil povinnost klubu uhradit peněžité plněním ve výši zbývajících 50 % hráčovy odměny za předmětné období spolu s úrokem z prodlení ve výši 5% z dlužné částky. Úrok z prodlení byl určen s odkazem na článek 104 odst. 1 SCO: „Dlužník, který je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, musí zaplatit úrok z prodlení ve výši 5 % ročně, a to i v případě, že byla ve smlouvě stanovena nižší úroková sazba.“ Odvolání tak bylo vyhověno a rozhodnutí DRC bylo zrušeno.

Závěr

Snížení odměny zná i české fotbalové právo. Pro pomyslné srovnání lze zmínit dokument nazvaný „Standardní profesionální smlouva“, což je vzor smlouvy mezi hráčem a fotbalovým klubem obsahující tuto klauzuli v části VI., článku 4. Možnost snížení odměny však nesouvisí s výkonnostním poklesem a přeřazení jednotlivce do „B“ týmu v rámci klubu, nýbrž se sestupem klubu do nižší soutěže v rámci ligové hierarchie. Ustanovení zdůvodňuje snížení hráčovy odměny nižšími příjmy klubu související s účastí v „horší“ soutěži, což je zpravidla ve fotbale pravidlem. Připomínám však, že jde pouze o schválený vzor smlouvy, který mohou, ale také nemusí, hráči a kluby využít.

Námět na téma

Líbil se Vám náš příspěvek? Jaké další téma chcete vidět na LEAGLEONE?

Mohlo by vás zajímat

Majetek

Novelu energetického zákona, která umožňuje sdílení energií, zaznamenala pouze čtvrtina populace. Přes 40 % se ale s problematikou setkalo. Zájem sdílet elektřinu deklarují 3...

Justice

V České republice se ročně spáchá asi dvanáct tisíc znásilnění. Na policii je jich nahlášeno ale pouze šest set. Ve většině případů je pachatel...

Legislativa

Zpozdili jste se někdy s fakturací své odměny? Pokud ano, tak zbystřete! Velký senát Nejvyššího soudu nedávno vydal významný rozsudek 31 Cdo 3125/2022 v oblasti promlčení,...

Advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se snaží zvýšit bezpečnost advokátních úschov vůči možným zpronevěrám. Nově proto stanovila advokátům povinnost informovat klienty, že si od bank...