O umělé inteligenci mluví prostě každý. Lékaři, právníci, informatici, politici, psychologové i sociologové. Umělá inteligence je prostě neuvěřitelný fenomén, ve kterém každý může najít to, co ho fascinuje.
Dílem je to tím, že umělá inteligence (jinak též Artificial inteligence, AI, chatbot, generativní AI, ChatGPT, textový generátor a kdovíco ještě) je věc vskutku fascinující, dílem proto, že drtivá většina lidí ve skutečnosti neví, jak to přesně funguje. Jsme trochu v zajetí Isaaca Asimova a máme tendenci v AI vidět nějakou umělou bytost nebo alespoň její zárodek nebo naopak stroj, který je neomylný a neovlivnitelný a někdy se necháme unášet fantaskními představami, co bude, až se AI ještě zdokonalí.
Problémy se projevují především v oblasti právní.
Velké množství lidí ve vývoji a použití AI vidí příležitost. Především v tom, že použití AI v různých profesích by možná mohlo znamenat zvýšení efektivity, dosažení dalších netušených možností, a to především tam, kde jsou tyto profese omezeny limity lidského organismu. To je samozřejmě možné. Řada lidí také vidí v AI obchodní příležitost – buď tím, že vyvine takový model AI (buď univerzální nebo specializovaný), o který se zákazníci poperou, protože jim nějak zlepší život či práci. Uvažuje se dokonce o tom, jak mohou být některé profese od základu proměněny (samozřejmě k lepšímu). Bohužel, ty nejkreativnější sny, jak využít AI pocházejí od těch, kteří o AI vědí opravdu málo. AI opravdu představuje příležitost z mnoha různých ohledů, nicméně patrně jen pro ty, kteří stojí oběma nohama na zemi.
Řada lidí se dalšího rozšíření a vývoje AI obává.
Je ale také evidentní, že AI generuje problémy. Problémy se projevují především v oblasti právní. Má-li AI nahradit člověka v některých aspektech jeho činnosti, kdo za její činnost ponese odpovědnost? Do jaké míry můžeme zabezpečit spolehlivost AI, pokud při své činnosti není korigována morálkou či lidskými emocemi a pocity? Lze lidskou intuici nahradit nějakým mechanickým algoritmem? Ve kterých oblastech je AI nežádoucí nebo zapovězená? Může AI způsobit problémy psychologické nebo sociologické? Může se stát jedinec nějak závislým na AI? Může být AI považována za osobu a to od kdy? Pokud ano, jaké jí mají být přiznána práva? Může o právech AI rozhodovat člověk? To všechno jsou vrcholně legitimní otázky, na něž dosud neexistuje jednoznačná, spolehlivá a trvalá odpověď.
Byznys
Umělá inteligence na scestí?
Kdysi prý (podle klasiků dob minulých) obcházelo Evropou strašidlo komunismu. Teď nejen Evropu, ale celý svět obchází strašidlo AI. Řada lidí se dalšího rozšíření a vývoje AI obává. Nevědí, jestli je nepřejede auto řízené AI, protože si vyhodnotí, že přejet jednoho chodce je menší škoda než třeba dva jiné chodce, nevědí, jestli je v blízké budoucnosti nebude (bez jejich souhlasu) operovat robotický chirurg nebo jestli jejich práci nepřevezme AI a oni o svou práci prostě přijdou. Sociologové varovně zdvihají prst, že až AI nahradí celou řadu profesí fakticky zlikviduje tím, že v nich nahradí živého člověka, bude se schylovat k sociálním nepokojům. Další obavy pramení z toho, že nějak neumíme předvídat, zda v budoucnu nedojde k jakémusi „sebeuvědomění“ či „prozření“ AI, kdy si AI uvědomí svou identitu a osobnost a proti člověku se vzbouří. Připadá Vám to jako zápletka z hodně starého sci-fi? Nejste daleko od pravdy, sci-fi románů (skvělých i horších) vyšla v průběhu let celá řada. A popravdě řečeno – i když se to zdá trochu přitažené za vlasy – je dost těžké jednoznačně říci, zda se to někdy v budoucnu nemůže stát. Vývoj AI je totiž opravdu obtížně předvídatelný. A těm, kteří věří, že nás přece chrání notoricky známé tři zákony robotiky[1], bych jen připomenul, že nic takového vážně neexistuje. I když to Isaac Asimov v roce 1942 v povídce Hra na honěnou (kniha povídek Já , robot) vymyslel báječně.
[1] Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo
Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.
