Je pozoruhodné, kolik reakcí a v jak rozhořčeném tónu si Marek Eben vysloužil svou celkem nevinnou a (podle názoru některých) poměrně trefnou poznámkou, že „povstali noví svazáci“. Bylo to v souvislosti s uvedením ikonického filmu Žert. Dodal, že pro toho, kdo ikonický snímek československé nové vlny ještě neviděl, má ještě další poučku: „Je o svazácích. A zatímco dříve se hlídala vedoucí úloha strany, dnes se hlídá politická korektnost…“
A tak se Marek Eben (jinak – podle názoru mnohých – jeden z nejslušnějších a nejkorektnějších mužů v showbusinessu) dočkal nálepek obraceče kabátů (protože se až dosud stavěl právě na stranu obhájců politické korektnosti), dále si mnozí vzpomněli, že řada jeho vtipných bonmotů byla vlastně rasistických nebo šovinistických.
Samozřejmě, že většina těch opravdu ostrých a rozhořčených kritiků tak učinila na svých anonymních profilech na sociálních sítích
Korektní či nekorektní
Jenže s politickou korektností je to tak nějak složité. Nikde není přesně dáno, co je politicky korektní nebo nekorektní, je to zkrátka stejné jako s dobrými mravy – ty také nejsou nikde exaktně definovány.
Takže si do této kategorie může každý dosadit to, co sám považuje za přiměřené a teprve širší společenský konsenzus mu buď dá za pravdu či nikoliv
S definicemi a obsahem bývají problémy obecně. Z feministického hnutí, (které se původně definovalo jako hnutí, které usiluje o rovná práva a postavení žen ve společnosti – takže by to mělo být spíše hnutí equalistické) se stalo hnutí žen proti mužům, o spravedlivém zastoupení obou pohlaví v různých orgánech se hovoří jen, pokud je tam většina mužů, například.
Ale klidně se už také můžete setkat s odbornými komisemi, kde jsou jen ženy a účasti mužů se urputně brání
Zpolitizování ochrany přírody dnes už také většina rozumných lidí nezpochybňuje.
Závěr
Někdy je na nás všechny trochu smutný pohled. A přesto si myslím, že korektní by bylo, aby se k sobě všichni chovali slušně, ctili práva toho druhého, dávali přednost poctivosti před nepoctivostí, aby měli všichni rovné příležitosti a aby se na vedoucí místa dostávali ti nejlepší bez ohledu na rasu, věk, pohlaví a stranickou příslušnost. Že je to nereálná a utopistická vize? A proč? Protože „všetci kradnú“ ? Možná, že kdybychom byli sami k sobě poctiví a začali u sebe….Nebo to také není politicky korektní?