Soudní prodej zástavy je relativně často užívaný postup vedoucí ke zpeněžení předmětu zástavy, pokud věřitel buď nechce využít smluvně sjednaného způsobu zpeněžení (tzv. prodeje z volné ruky), nebo si jej vůbec nesjednal. Hlavní výhodou tohoto způsobu zpeněžení je relativně úzce vymezený předmět soudního řízení. Jeho nevýhodou naopak dvoufázovost. Věřitel totiž nejprve musí získat pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy a až poté muže přistoupit k výkonu rozhodnutí nebo zahájení exekuce na zastavený majetek.
- Postup před zahájením soudního řízení
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v ustanovení § 1359 stanoví, že zástavní věřitel může svůj splatný dluh uspokojit buď způsobem, na němž se v písemné formě dohodl se zástavcem či zástavním dlužníkem (tzv. prodej z volné ruky), jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Prodejem zástavy podle jiného zákona je pak soudní prodej zástavy, který je upraven v ustanoveních § 353a a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Před zahájením řízení o soudním prodeji zástavy by si zástavní věřitel měl ověřit tři základní skutečnosti, které jsou předpokladem pro úspěšnou realizaci zástavního práva. Za prvé (i) zda je zajištěná pohledávka skutečně splatná, za druhé (ii) zda zástavní právo platně vzniklo a za třetí (iii) kdo je aktuálním vlastníkem předmětu zástavy (tj. zástavním dlužníkem). Nedospělou pohledávku totiž nelze soudně vymáhat, neplatnost zástavního práva je rovněž překážkou pro uspokojení se z prodeje zástavy a neznalost jejího vlastníka pak brání zahájení soudního řízení vůči konkrétní osobě. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, dalším krokem je zaslání předžalobní výzvy a oznámení o započetí výkonu zástavního práva.
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek
Předžalobní výzva by měla obsahovat označení zajištěné pohledávky, aktuální výši dluhu (vč. příslušenství), lhůtu k dobrovolnému splnění dluhu (o délce alespoň 7 dnů), platební údaje, identifikaci předmětu zástavy a v neposlední řadě i jasné upozornění, že po marném uplynutí lhůty bude zahájeno řízení o soudním prodeji zástavy. Vedle předžalobní výzvy je potřeba rovněž učinit oznámení o započetí výkonu zástavního práva, které musí být písemné, musí být adresováno zástavnímu dlužníkovi a musí v něm být uvedeno, jak se zástavní věřitel hodlá ze zástavy uspokojit.
Je-li zástavní právo zapsáno v rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí), musí zástavní věřitel také zajistit zápis započetí výkonu zástavního práva v takovém registru. Zástavu pak lze zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů od doručení oznámení o započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi nebo od zápisu započetí výkonu zástavního práva do příslušného registru – pokud nastal později. V případě, kdy obligační dlužník (např. úvěrovaný subjekt) a zástavní dlužník (např. vlastník zajištěné nemovitosti) nejsou totožné osoby, je na místě zmíněné kroky učinit vůči oběma z nich.
- Řízení o soudním prodeji zástavy
Pokud ani po uplynutí příslušných lhůt nedojde k úhradě dluhu, nezbývá než zahájit řízení o soudním prodeji zástavy podle zákona o zvláštních řízeních soudních. V prvním stupni je k řízení věcně příslušný okresní soud, kterým je buď obecný soud zástavního dlužníka, nebo soud, v jehož obvodu se nachází nemovitá zástava (je-li předmětem zástavy nemovitost). Řízení se zahajuje na návrh zástavního věřitele a jeho účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (tj. vlastník zástavy).
Návrh by měl vedle obecných náležitostí obsahovat především vyčíslení zajištěné pohledávky a jejího příslušenství, označení předmětu zástavy a odpovídající petit, na jehož základě soud prodej zástavy nařídí. Důležité jsou rovněž přílohy k návrhu. Typicky jimi bude smlouva zakládající nárok na zaplacení zajištěného dluhu (např. smlouva o zápůjčce či úvěru), dále zástavní smlouva, výpis z příslušného registru (např. katastru nemovitostí), doklad o splatnosti dluhu, jakož i doklad o doručení předžalobní výzvy a oznámení o započetí výkonu zástavního práva příslušným adresátům.
Je třeba zdůraznit, že v této fázi soud nevede plnohodnotný spor o existenci dluhu či zástavního práva. Soudní prodej zástavy není „klasickým“ nalézacím řízení, ale řízením, které je založeno pouze na „osvědčení“ zákonem stanovených skutečností – nikoli na jejich plnohodnotném prokázání. Soud proto nařídí prodej zástavy, pokud zástavní věřitel doloží zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Více v této fázi není potřeba. Soud dokonce může za určitých podmínek rozhodnout i bez nařízení jednání, zejména pokud jsou rozhodné skutečnosti doloženy veřejnými listinami či listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány.
- Závěrem
Získání pravomocného soudního rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je právním titulem pro druhou fázi celého procesu, kterou je výkon rozhodnutí nebo exekuce. Při nich teprve dochází k faktickému prodeji zástavy. V této druhé fázi se současně otevírá širší prostor pro případnou obranu zástavního dlužníka, a to zpravidla prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí či exekuce. Soudní poplatek za návrh na prodej zástavy se odvíjí od povahy zástavy: u nemovité věci činí 5 000 Kč, u obchodního závodu nebo jeho organizační složky 15 000 Kč a v ostatních případech 2 000 Kč.
