Aktuální bezpečnostní realita si vyžádala zásadní revizi dosavadního právního rámce týkajícího se českých ozbrojených sil. Změny přijaté novelou zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen „zákon o vojácích z povolání“), která nabyla účinnosti dne 1.7.2025, představují komplexní odpověď státu na zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situaci. Jejich hlavním cílem je zajistit schopnost Armády ČR doplňovat a udržet si kvalifikovaný personál.
Klíčovým impulsem pro přijetí novely zákona se stal pokles zájmu uchazečů o službu v ozbrojených silách v uplynulých letech, v kombinaci s významným odlivem kvalifikovaných odborníků, včetně lékařů, IT specialistů a technického personálu (jako např. kuchařů, elektrikářů či mechaniků).
Novela na tento negativní trend reaguje mj. zjednodušením náborových procesů, odstraněním byrokratických překážek, posílením benefitů pro příslušníky ozbrojených sil a přizpůsobením pravidel služebního poměru potřebám moderní společnosti. Hlavním cílem novely je navýšení počtu zájemců o vojenskou službu, snížení počtu vojáků odcházejících z armády z vlastního rozhodnutí a upevnění prestiže vojáků ve společnosti.
Změny týkající se náboru a nástupu do služby
Novela přináší několik zásadních změn v náboru do vojenské služby. Zvyšuje se horní hranice náborového příspěvku, přičemž nově bude příspěvek vyplácen jednorázově. Rozvolňují se i pravidla týkající se trestní bezúhonnosti vojáků, kdy dochází k návratu k obecnému principu uznání bezúhonnosti na základě zahlazení. Tím se výrazně rozšiřuje jak okruh uchazečů o službu vojáka z povolání, tak i okruh možných adeptů do aktivních záloh. Výjimku však budou i nadále tvořit pachatelé zvlášť závažných trestných činů nebo ti, kterým soud odejmul vojenskou hodnost.
Novela také nově zavádí možnost povolání do služebního poměru na dobu kratší než 2 roky, což je atraktivní například pro osoby, které se nachází v období mezi absolvováním střední a vysoké školy, nebo pro záložníky se zájmem o běžný výcvik. Tento flexibilní model si také klade za cíl oslovit mladé lidi, kteří preferují spíše krátkodobé závazky a jsou schopni ocenit přínos vojenské služby pro svou budoucí kariéru i osobní rozvoj.
Rozšiřuje se také možnost poskytování stipendií. Ta bude nově možné poskytnout nejen budoucím uchazečům o služební poměr vojáka z povolání, ale i ve vztahu k jiným formám přípravy na obranu státu (např. vojákům v záloze, kteří byli vojáky z povolání ve služebním poměru do 2 let a zapojí se do jiného druhu přípravy k obraně státu).
Lepší benefity a jednodušší administrativa
Změny v systému benefitů pro vojáky mají za cíl zvýšit atraktivitu vojenské služby, a to zejména v nedostatečně obsazených lokalitách. Jednak došlo k významnému navýšení stabilizačního příspěvku v závislosti na speciální odbornosti, vykonávané činnosti nebo místě výkonu vojenské služby. Dále došlo k úpravě náhrad jízdních výdajů, k navýšení služebního příspěvku na bydlení nebo ke zjednodušení systému náhrad na dovolenou. Změny se týkají i příplatků za službu v zahraničí, kde se zvyšuje horní hranice o 500 Kč.
Snížila se také administrativní zátěž v souvislosti s vysíláním vojáků ke studiu, což bude nově řešeno rozhodnutím místo uzavírání dohod. Novela klade důraz i na digitalizaci, jelikož vojákům bude nově umožněno komunikovat se služebními orgány prostřednictvím elektronických nástrojů, čímž dojde k dalšímu snížení administrativní zátěže a zvýšení efektivity v komunikaci.
Závěrem
Novela zákona o vojácích z povolání představuje důležitý legislativní krok směřující k posílení obranyschopnosti státu prostřednictvím dostatečně robustního a dobře motivovaného personálu ozbrojených sil. Vzhledem k rostoucímu mezinárodnímu napětí přirozený zájem o výkon vojenské služby ve společnosti klesá, a proto je důležité jej podpořit tak, aby nedocházelo k postupnému úbytku vojáků, kteří budou schopni obsluhovat moderní zbraňové systémy.
