V postfaktické době je všechno trochu jinak.
Fakta neznamenají údaje o realitě – ostatně latinské slovo factum je odvozeno od slovesa facere = činit, dělat; tedy faktum je něco „učiněného“ – chápejme učiněného námi samými (tento postřeh jsem si vypůjčil od Stanislava Komárka).
Fakta používaná v dnešní komunikaci by tedy měla být chápána jako pojmy účelově upravené buď tím, že jsou vytrženy ze souvislosti, účelově interpretovány či přímo upraveny. Na druhé straně lze samozřejmě stejně pohodlně prohlásit skutečnost za lež nebo použití pravdivých argumentů za argumentační faul. Reálnost předkládaných faktů by měla být vždy vnímána opatrně a pokud je chceme brát jako opravdu relevantní, měli bychom je přiměřeně ověřit.
Co se říká, je poněkud ošidné
Stejně ošidné je to s tím, kdo mluví za koho. Každý může plným právem mluvit za sebe nebo za skupinu lidí, kteří ho k tomu zmocnili třeba i tím, že se s ním sdružili za nějakým účelem a pod konkrétním programem. Nicméně …
Pohodlnější je mluvit „za všechny“, „za všechny slušný lidi“ nebo „za mlčící většinu“.
Za prvé to tato blíže neurčená skupina zpravidla nemůže nijak popřít, protože je nejenom neurčená, ale také neorganizovaná. Někdy se to ostatně ani nedozví – ale to přece nevadí…. hlavně, že to dobře zní. Za druhé to může relativizovat postavení těch, kteří skutečně jménem někoho mluvit mohou, protože byli například zvoleni do nějakého konkrétního voleného orgánu. A pak je tu třetí pohled – kde se vlastně mluví. Pokud nejde o prezenční diskusi, je to v nejlepším případě o reakcích na něčí jednostranný příspěvek, často ještě limitovaný prostorem.
Takový tweet (obzvlášť umístěný pod „nickem“, tedy fakticky anonymní) vypadá často, jako když se někdo vykloní z okna, plivne Vám na hlavu a schová se, než zjistíte, kdo to je
Mimochodem – odpovídat na takový tweet funguje asi tak stejně, jako byste se snažili do toho okna plivnout zpátky. Co si s tím má tedy čtenář počít?
Již staří Římané volali „Acta, non verba!“ tedy „Činy, ne slova!“
Snad by tedy bylo lépe, kdybychom každý dělali, co umíme nejlépe a doufali, že to přinese něco dobrého. Škoda, že někteří umí nejlépe právě jen ta slova, slova, slova….
Jde o názor autora, nikoli legalTV
