Pokud si něco moc a moc přejeme, může nás to svést k iluzi, že naše argumenty, postavené na odhadu a předpokladech (byť kvalifikovaných) jsou skutečné a pravdivé a v některých případech můžeme dokonce sami sebe přesvědčit, že jsme ti jediní, kteří mají pravdu. To nám umožňuje vložit do obhajoby našich předpokladů vše a bojovat za svou pravdu jako lvi, tygři či draci.
Pravda je ale jenom jedna a předpoklad zůstane předpokladem.
Pokud se předpoklad nepotvrdí a ukáže se, že realita je jiná, nastává zvláštní situace. Hlasatel jediné pravdy buď musí svou argumentaci nějak upravit (což nemusí být zrovna snadné), nebo setrvat v bludu a trvat na svých – nyní již zjevně nepravdivých tvrzeních. Podobná situace nastala nyní v otázce potřebnosti, významu a účinku elektronických voleb, které údajně výrazně zvýší účast advokátů ve volbách do orgánů České advokátní komory. Toto tvrzení bylo založeno na předpokladu, že zavedením distanční elektronické volby se situace změní v tom smyslu, že zatímco se dosud sněmu a tudíž i voleb zúčastnilo méně než 20 % oprávněných voličů – advokátů, v distančních volbách se toto procento dramaticky zvýší na více než 50 % a v důsledku toho smete současné orgány a instaluje do orgánů novou, moderní, schopnou a talentovanou krev. Často bylo argumentováno příkladem sesterské Slovenské advokátní komory, která s obdivuhodným úsilím distanční – respektive hybridní – volby na konferenci advokátů (což je obdoba českého sněmu) letos zavedla v očekávání téhož. Volby do SAK se konaly 11. 6. a výsledky jsou známy.
A jak to dopadlo s našimi předpoklady?
Hybridních voleb se účastnil téměř stejný počet advokátů jako sněmů předchozích – tedy opět do 20 % oprávněných voličů – advokátů z toho zhruba 4/5 distančně a 1/5 prezenčně. Takže se potvrzuje, že příčinou kritizované účasti či neúčasti ve volbách není neexistence možnosti volit distančně, ale nezájem podstatné části advokátů o stavovskou problematiku. To ale není problém výsostně advokátský, ale setkává se s tím řada organizací a spolků. Navíc v uvedených volbách bylo znovuzvoleno stávající představenstvo s jedinou výjimkou, a to jen proto, že uvedený člen představenstva již znovu nemohl kandidovat. Takže ani smetení „papalášů“ se nekonalo.
Co tedy uděláme s dosavadními argumenty? Budeme je ignorovat?
Nebo budeme tvrdit, že na Slovensku jsou jiní lidé a jiné poměry? Nebo, že bez ohledu na realitu máme stejně pravdu? To už je ale jiná situace – to se totiž z chybného předpokladu stává – nestydatá lež.
Jde o názor autora, nikoli legalTV
