K tomu, abychom nějakou činnost nebo práci vykonávali dobře, potřebujeme jednak schopnosti a také dobrou znalost té práce o kterou se jedná. Dobrou znalost vykonávané činnosti není jednoduché získat – vyžaduje to buď dost velké studijní úsilí anebo zkušenost tím, jak se předmětná práce vykonává.
Zkušenost nelze zaměňovat s rutinou. Svět se stále mění a podmínky pro vykonávání zmíněných činností se mění také.
Zkušenost umožňuje posoudit, jak se dosud zavedená praxe může měnit tak, aby bylo dosaženo co největších výsledků
Velmi často se ale setkáváme s něčím úplně jiným. Setkáváme se s tím, že o činnostech a problémech velmi sebevědomě mluví lidé, kteří nejen že nemají s určitou činností žádnou zkušenost, ale zjevně ani nemají snahu se něco o ní dozvědět. Nahrazují to však zbytnělým sebevědomím a často naprosto nesmyslnými, ale líbivými představami anebo ještě lépe pouhým destruktivním kritizováním jiných. Pokud budeme za pouze hypotetickou činnost, o které jsme dosud mluvili za práci ve volených orgánech České advokátní komory můžeme si položit otázku, zda by volení členové orgánů měli mít nějakou zkušenost s činností komory nebo zda by bylo lépe, kdyby tam byli lidé, kteří o této činnosti sice mnoho nevědí, ale mají na celou problematiku neotřelý pohled.
Já osobně moc nevěřím na geniální nápady neinformovaných nadšenců
Co může fungovat v podnikání, nebude fungovat ve správní činnosti – a správa agend ČAK, které jsou jí svěřeny zákonem je čistě správní činnost kde na překvapivá řešení je prostor jen minimální. Byl bych raději, kdyby ve volených orgánech ČAK pracovali lidé, kteří mají dlouholetou zkušenost z výkonu advokacie a rozumějí problémům, se kterými se advokacie potýká. A určitě bych byl klidnější, kdyby měli slušnou znalost toho, jak správa společných věcí funguje.
Siláckými řečmi a rádoby vtipnými tweety se mnoho pozitivního dokázat nedá
Vzpomínám si na jeden příběh z dob dávno minulých. Jistý středoškolák (samozřejmě bohatě vybaven příslušnými rudými průkazy a stranickými funkcemi a školeními) se domáhal vedoucí funkce, konkrétně chtěl šéfovat právnímu oddělení. Když byl zdvořile upozorněn na to, že mu jaksi chybí vysokoškolské vzdělání právního směru, dotčeně se hájil tím, že mu s ohledem na jeho angažovanost prominuli vzdělání. Dostalo se mu odpovědi „Předepsané vzdělání Vám prominout mohou, ale znalosti nikoliv“. Ne snad, že bych chtěl v tomto smyslu nabídnout nějakou paralelu, ale snad mohu dodat, že zodpovědný člověk by se bez znalosti věci neměl pouštět do nějakých experimentů. A pokud má dojem, že se jedná o tak jednoduchou agendu, kterou zvládne každý i bez zkušeností, je jeho neznalost ještě horší.
Jde o názor autora, nikoli legalTV
