Jsem naprosto přesvědčen, že ženy mají mít naprosto stejné příležitosti pracovní, společenské a politické jako muži.
A jsem také přesvědčen, že toho nelze dosáhnout kvótami, vědomým prosazováním žen do určitých funkcí (aby to lépe vypadalo) ale pouze jedině tím, že kritérium pohlaví při výběru do jakékoliv funkce bude navždy a absolutně vyloučen. Tedy tak, že na vybíranou funkci bude vybrán vždy ten objektivně nejlepší bez ohledu na to, je-li to on nebo ona nebo dokonce nebinární osoba.
Slušnost byla standard, nikoliv luxus a s jiným přístupem k této problematice jsem se potkával s překvapením až poměrně pozdě.
Trendy x slušnost
Možná můj názor není úplně trendy, což může být i tím, že jsem v určitém ohledu poněkud starosvětský. Nosím kravatu nebo motýlka, nenechávám košili viset z kalhot, čistím si boty a pokud řeknu ženě, že jí to sluší nebo ji pustím ve dveřích a pomohu do kabátu, nepokládám to za pohlavní signál, ale drobnou nevinnou zdvořilost, která nemá žádný ponižující podtext.
Je to asi dáno tím, že jsem byl vychován v rodině, kde všechny ženy byly váženy, studovaly na vysokých školách, jejich kariérní postup (pokud o něj stály) byl bezvýhradně podporován, v neděli všichni chodili na bohoslužby a pěstovala se kultura a vzdělání i mimo rámec obvyklých osnov.
Slušnost byla standard, nikoliv luxus a s jiným přístupem k této problematice jsem se potkával s překvapením až poměrně pozdě.
Cítím se vůči tomu trochu bezbranně, protože jsem nikdy neposuzoval spolupracovníky podle pohlaví, ale snažil jsem se, aby se mezi nimi nevyskytl blb, což se mi ne vždy dařilo.
Jenže s tím genderovým vyvažováním je to složité. Zkuste třeba navrhnout, aby se soutěže Miss (které přece ženu degradují na sexuální symbol) účastnili i překrásní mužové z LGBT komunity. To s Vámi pěkně vyběhnou.
Závěr
Navíc se nesetkávám jenom s tím, že je třeba se schopných žen trochu zastat, ale bohužel i s převráceným scénářem.
Vím například o odborné skupině, která je složena ze samých žen a která naprosto odmítá připustit k odborné práci jakéhokoliv muže (prostě žádného chlapa tu nechceme). Což považuji za genderově naprosto nehorázné.
Cítím se vůči tomu trochu bezbranně, protože jsem nikdy neposuzoval spolupracovníky podle pohlaví, ale snažil jsem se, aby se mezi nimi nevyskytl blb, což se mi ne vždy dařilo. A pak jsem byl také taktně upozorněn, že namítat něco proti tomuto druhu genderové nevyváženosti je také nekorektní.
Jde o názor autora, nikoli LEAGLEONE
