V souvislosti s koncentrací společností se v transakční praxi setkáváme nejen s akvizicemi, ale v rámci přeměn společností také s fúzemi (anglicky merger). Fúzí rozumíme dobrovolné spojení dvou nebo více subjektů do jedné společnosti, kdy na rozdíl od akvizice k tomuto spojení dochází na základě vzájemné dohody společností. Téma fúzí bude předmětem tohoto článku.
Důvody fúze
Existuje mnoho důvodů pro spojení společností na stejné či různé úrovni velikosti, častým motivem je rozšíření tržního podílu a posílení vlivu na trhu, expandování do nových segmentů nebo také daňové důvody. Na druhou stranu k fúzi dochází z důvodů řešení finančních problémů ekonomicky neprosperující společnosti, kdy zpravidla prosperující společnost jako nástupnická převezme závazky i majetek zanikající a tato dále neprohlubuje svou případnou ztrátu.
Dalším důvodem může být redukce počtu zaměstnanců, kdy převážně ve velkých společnostech jsou fúze zpravidla spojeny s propouštěním zaměstnanců, čímž kupující snižuje náklady na mzdy v obou společnostech.
Dělení fúzí
Fúze můžeme rozdělit podle dvou základních kritérií, a to podle typu fúze a teritoriality fúze. Mezi typy fúzí řadíme dále rozvedenou fúzi sloučením a fúzi splynutím. Předmětem otázky teritoriality je pak skutečnost, zda je fúze realizována vnitrostátně, tedy mezi subjekty se sídlem v České republice, nebo mezinárodně.
Fúze sloučením
Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev bez likvidace a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo. Nástupnická společnost převezme veškeré jmění zanikající společnosti spočívající v jejím majetku, právních vztazích, souboru závazků a pohledávek, zaměstnanců atd. Na místo zanikající společnosti vstoupí jako univerzální právní nástupce nástupnická společnost a zanikající společnost zanikne. Nástupnická a zanikající společnost vůči sobě navzájem mohou taktéž být v postavení mateřské a dceřiné společnosti (tzv. upstream merger nebo tzv. downstream merger).
Zjednodušená fúze
Princip zjednodušené fúze lze použít v případě fúze dceřiné společnosti jako zanikající společnosti a její mateřské společnosti jako společnosti nástupnické (kdy nástupnická společnost je 100 % vlastníkem podílu v zanikající společnosti). Zjednodušená fúze se nemusí schvalovat valnou hromadou každé ze společností, ale postačí pouze zpracování projektu fúze ve formě jednoho notářského zápisu, který je osvědčením o právním jednání.
Z povahy zjednodušené fúze je popsaný postup možný jen v případě fúze sloučením. Tento typ přeměny, kdy mateřská společnost jako nástupnická fúzí sloučením pojme dceřinou společnost jako zanikající se obecně v M&A označuje jako upstream merger. V tomto kontextu upozorňujeme, že společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze.
Samotný nesouhlas těchto minoritních společníků pochopitelně nevede k nemožnosti realizace fúze, ale dává minoritním společníkům možnost působení na ostatní společníky.
Transakce s využitím SPV
Při větších transakcích dochází v praxi často k založení projektové akviziční společnosti („Special Purpose Vehicle“). SPV se používá jako jednoúčelová, primárně ekonomicky neaktivní společnost, ve které drží podíl koncoví vlastníci a do které jsou před vlastní realizací transakce shromážděny finanční zdroje k její realizaci. Tato společnost následně nabude podíl v cílové společnosti, kterou koncoví vlastníci mají zájem koupit z již připravených finančních zdrojů a následně SPV s cílovou společností fúzuje.
Fúze splynutím
Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností nebo družstev bez likvidace a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou společnost nebo družstvo, přičemž tato nástupnická společnost vstupuje do právního postavení zanikajících společností. Jde tedy o spojení nejméně dvou společností, které splynutím zaniknou a na místo nich vznikne jediná nová.
V takovém případě by šlo o rozdělení rozštěpením, kdy by došlo k oddělení části existující společnosti a jejímu připojení k jiné existující společnosti.
Nová společnost je pak univerzálním právním nástupcem všech zanikajících společností. V případě fúze splynutím jsou, na rozdíl od fúze sloučením, účastníky pouze zanikající společnosti, neboť nástupnická společnost vzniká až samotným okamžikem zápisu fúze do obchodního rejstříku.
Stejně jako u fúze sloučením, tak i u fúze splynutím platí, že nástupnická společnost zcela absorbuje jmění společností zanikajících, a není možné selektivně rozdělit jmění zanikajících společností do více společností nástupnických, případně jen vyčlenit část činnosti do nástupnické společnosti. V takovém případě by šlo o rozdělení rozštěpením, kdy by došlo k oddělení části existující společnosti a jejímu připojení k jiné existující společnosti.
Závěr
Závěrem upozorňujeme na významný okamžik fúze, a to stanovení rozhodného dne fúze.
Význam rozhodného dne spočívá především v tom, že slouží jako bod určení, od kterého se považuje z účetního pohledu jednání zanikajících společností za jednání na účet nástupnické společnosti
Rozhodný den je u fúze možné volit jak zpětně, až 12 měsíců před podáním návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku, tak do budoucna, a to tak, že musí nastat nejpozději ke dni zápisu do fúze do obchodního rejstříku.
V dalším a posledním článku ze série transakčního práva se budeme věnovat vybraným aspektům M&A transakcí.
