Akvizice cílové společnosti se může uskutečnit různými formami transakce. Primárně je třeba si položit otázku, co je předmětem transakce, zda má být realizován tzv. Share Deal nebo tzv. Asset Deal a tomu následně přizpůsobit transakční dokumentaci.
Předmětem převodu jsou v rámci Share Deal podíly/akcie („Shares“) a v rámci Asset Deal vybraná aktiva („Assets“). Jak Share Deal, tak i Asset Deal mají své výhody a nevýhody a závisejí, mimo jiné, na výchozí ekonomické a daňové situaci společnosti. Podkladem pro správný výběr formy transakce jsou i zjištění z Due Diligence, na kterou jsme se zaměřili v prvním díle z této série článků.
Byznys
Asset Deal nebo Share Deal? 1. díl
Velmi častou formou akvizice je Share Deal, při kterém kupující nabývá cílovou společnost jako celek zpravidla jedinou komplexní smlouvou („Share Purchase Agreement“ nebo „SPA“) od stávajících majitelů.
Z důvodů negativních zjištění při Due Diligence nebo nedůvěry v historii cílové společnosti často nemá kupující zájem o koupi cílové společnosti jako celku. V praxi se tedy setkáváme s požadavkem kupujícího na nabytí vybraného majetku přímo od cílové společnosti.
Prohlášení a záruky
Standardní koncepce odpovědnosti je ve všech akvizičních smlouvách představována prohlášeními a zárukami prodávajícího (tzv. Representations & Warranties) ohledně kvalit (vlastností) prodávajícího, podílu a cílové společnosti samotné. Ve všech akvizičních transakcích patří Prohlášení a záruky k nejdůležitější a nejobsáhlejší části transakční dokumentace.
Prohlášení a záruky jsou kupujícímu poskytovány z důvodu, aby byl přesně definován odpovědnostní vztah a nastaven mechanismus řešení porušení jednotlivých prohlášení a záruk. V textu SPA bývá dále definována povaha prohlášení a záruk prodávajícího, nároky kupujícího z jejich porušení, limitace odpovědnosti prodávajícího za porušení prohlášení a záruk a rovněž některá specifická odškodnění („Indemnities“), která reflektují problematická zjištění z provedené Due Diligence.
SPA může dále obsahovat i prohlášení a záruky kupujícího, např. že Kupující disponuje dostatečnými finančními prostředky, není v úpadku, získal veškeré nezbytné souhlasy a povolení k transakci a neporušuje žádné právní předpisy.
Výhody a nevýhody Share Deal
Mezi výhody Share Deal lze řadit snadnější identifikaci předmětu koupě či, v porovnání s odkupem jednotlivých aktiv, i relativně přímočařejší způsob nabytí cílové společnosti (resp. hodnot, které společnost představuje). Kupující nabývá podíly cílové společnosti a spolu s nimi i veškeré smluvní poměry s třetími osobami, zaměstnanci, pohledávky, dluhy, licence, povolení, oprávnění a ostatní práva a povinnosti.
Share Deal provází i relativně jednodušší agenda po uzavření transakce, kdy v případě převodu podílu se většinou jedná pouze o provedení změny zápisu v obchodním rejstříku a změny v seznamu společníků/akcionářů. Nabývaná společnost, známá na trhu, trvá i nadále, a realizovaný Share Deal nemusí mít vliv na vztahy s obchodními partnery či zákazníky cílové společnosti.
Zdánlivá velká výhoda Share Deal je ale zároveň jeho velkou nevýhodou. Cílová společnost je nabývána zpravidla jako celek a Share Deal zahrnuje i koupi „korporátní historie“, převzetí potenciálně neznámých závazků (i veřejnoprávních) a ručení.
Výhody a nevýhody Asset Deal
Při Asset Deal nabývá kupující jednotlivá aktiva cílové společnosti. Kupující tak získává výhodu, že může sám rozhodnout, která aktiva chce převzít a která nikoliv (tzv. „Cherry picking“). Kupující a prodávající obvykle uzavírají rámcovou smlouvu, která obsahuje specifikaci všech převáděných aktiv (případně pasiv), k jejichž převodu dochází na základě jednotlivých smluv.
Realizace Asset Deal bývá zpravidla administrativně a časově náročnější. Mezi nevýhody Asset Deal můžeme řadit složitější vymezení předmětu převodu.
V převodní smlouvě je nutné konkrétně vymezit každý převáděný předmět (nejde-li o převod závodu či jeho části) a jakákoliv obecná formulace z hlediska určitosti předmětu převodu je nedostatečná. S tím souvisí i riziko právních dopadů nesprávného posouzení závodu, resp. jeho části a majetku a riziko převzetí problematických závazků.
Je třeba vzít rovněž v úvahu, že při Asset Deal může dojít k ručení ze strany kupujícího za podnikatelské závazky. Protože ručení kupujícího vůči třetím osobám nemůže být vždy vyloučeno, je důležité, identifikovat s tím související rizika v rámci Due Diligence a vzhledem k prodávajícímu stanovit odpovídající úhradu vzniklé škody (dle mechanismu řešení porušení prohlášení a záruk).
Rizikem Asset Deal je i potenciální nepřevoditelnost práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.
Pokud kupující nabývá veškerý majetek od prodávajícího (tzv. Bulk sale of Assets“) nebo jeho část, stává se nejen věřitelem pohledávek, ale také dlužníkem z dluhů, které k převzatému majetku náleží a o nichž kupující při uzavření smlouvy věděl nebo je alespoň musel rozumně předpokládat. Rizikem Asset Deal je i potenciální nepřevoditelnost práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.
Závěr
V tomto článku jsme se zabývali výhodami a nevýhodami Share Deal a Asset Deal z právního hlediska. Vhodnou strukturu transakce je potřeba zvolit i s ohledem na účetní a daňové dopady.
Každá z forem akvizice společnosti vyžaduje pečlivé zvažování a provedení vlastního individuálního testu, na jehož základě lze rozhodnout, která forma transakce bude pro kupujícího výhodnější.
V dalším článku se budeme dále věnovat koupi závodu či jeho části v komparaci s koupí jednotlivých částí majetku cílové společnosti.
