Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (zjednodušeně etický kodex advokáta) jsou pravidla, která si sami advokáti usnesením představenstva České advokátní komory uložili navíc ke všem zákonným i podzákonným povinnostem, kterými jsou povinni se řídit.
V tomto kodexu je prvním pravidlem ustanovení, které říká, že advokát je všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.
Chování advokáta
Poctivost, čestnost a slušnost chování advokáta není omezena na jeho chování při výkonu advokacie či na jeho vystupování u soudu nebo pouze na jeho veřejná vystoupení, ale na veškeré jeho chování. Advokát je totiž advokátem stále, ať již přednáší před soudem závěrečnou řeč, jedná s protistranou či svým profesním oponentem, nebo se čvachtá v rybníce při své dovolené.
Členové advokátní komunity se totiž celkem oprávněně domnívají že pokud se některý jejich kolega bude chovat nepoctivě, nečestně nebo neslušně, bude se jeho chování přičítat všem advokátům, jakož i celému advokátnímu stavu. Až dosud je vše zcela pochopitelné.
V praxi má toto pravidlo ovšem určité limity.
Česká advokátní komora jistě nemůže kontrolovat advokáty v soukromí (ačkoliv podle etického kodexu je advokát povinen se poctivě, čestně a slušně chovat i tam) a ani to nemá v úmyslu.
Ponechává odpovědnost za zachování důstojnosti a vážnosti v tomto konkrétním případě na jednom každém advokátovi.
Jiný z kolegů, který je zastáncem agresivního vyjednávání (na rozdíl od široce konsenzuálního) a agresivní obhajoby projevil určitou obavu, jak se bude posuzovat slušnost při výkonu advokacie, když oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty. Já bych asi až tak zásadní obavy neměl.
Každý advokát je dost zkušený na to, aby hranici rozeznal.
Politická činnost
Další problém může být u těch kolegů advokátů, kteří se vedle své advokátní praxe věnují politické činnosti. Na české politické scéně totiž má poctivost, čestnost a slušnost patrně trochu jinak stanovené hranice než jinde a řada politiků se domnívá, že pokud budou vystupovat klidně, věcně, slušně a noblesně, tak si v dnešní pokleslé době nejen nezíská většinu nespokojených voličů, ale možná dokonce zůstanou nepovšimnuti.
Inu, možná že mají pravdu, ale to neznamená, že by proto etický kodex advokáta přestal platit.
Dost mne v této souvislosti udivila diskuse nad výzvou předsedy České advokátní komory, aby ti politicky angažovaní kolegové, a to zejména ti, kteří se v rámci politické soutěže orientují na skupiny voličů, jež nejsou spokojeny se stávajícím demokratickým systémem a převažující zahraničně politickou orientací České republiky, aby zvážili, zda by neměli po dobu své politické angažovanosti výkon advokacie pozastavit, aby jejich projevy nebyly dávány do souvislosti s advokacií.
Uvedená výzva je formulována velmi zdvořile a rozhodně ne ultimativně, a neumím si představit, že by mohla někoho pohoršit.
A už vůbec se nepokouší, jakkoliv omezovat kteréhokoliv z advokátů v jeho politických aktivitách či ambicích nebo korigovat jejich politické názory.
Závěr
Česká advokátní komora je výsostně apolitická, ale mezi advokáty najdete sympatizanty všech politických směrů, jaké lze na české politické scéně najít. Zkusme tedy být vůči sobě v tomto směru ohleduplnější a nevstavujme advokacii politickému běsnění.
Jde o názor autora, nikoli LEAGLEONE
