Práce na dálku (tzv. home-office) se v poslední době stala natolik rozšířeným a oblíbeným pracovním „benefitem“, že někteří zaměstnanci by si pracovní život bez ní již nedokázali představit. V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) nalezneme právní úpravu práce na dálku v ustanovení § 317. Podle zákoníku práce je základním kamenem pro výkon práce na dálku písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jaké otázky by tato dohoda měla upravovat a jak se zachovat v případě, kdy zaměstnanec požádá o možnost výkonu práce na dálku ze zahraničí?
Dohoda o výkonu práce na dálku
Pokud chce zaměstnanec pracovat na home-office, je podle zákoníku práce nutné s ním uzavřít dohodu o výkonu práce na dálku, a to v písemné podobě. Dohoda by měla obsahovat především označení místa vzdáleného pracoviště, ujednání o způsobu komunikace a přidělování práce na dálku (např. telefonicky, emailem nebo prostřednictvím firemních komunikačních platforem), ujednání o způsobu náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku nebo ujednání o zajištění BOZP na domácím pracovišti – což je obzvlášť důležité.
V oblasti BOZP by si měly strany v prvé řadě sjednat, že vzdálené pracoviště bude vyhovovat požadavkům BOZP a disponovat vybavením nezbytným pro bezpečný výkon práce. Smluvní úprava problematiky BOZP je totiž klíčová pro snížení rizika vzniku pracovního úrazu na vzdáleném pracovišti, jakož i případné odpovědnosti zaměstnavatele za něj. Výjimkou v daném směru nejsou ani ujednání, podle nichž je zaměstnavatel oprávněn provést fyzickou kontrolu vzdáleného pracoviště, za účelem ověření vhodnosti pracovních podmínek ve vztahu k bezpečnosti práce.
V dohodě o výkonu práce na dálku je rovněž praktické sjednat konkrétní časy, kdy bude zaměstnanec dostupný na telefonu a e-mailu, a uložit mu povinnost zajistit kvalitní připojení k internetu na vzdáleném pracovišti. V opačném případě by totiž vykonávaná práce nemusela být dostatečně kvalitní a efektivní. V neposlední řadě by zaměstnavatel měl zaměstnance smluvně zavázat k přijetí vhodných opatření pro zamezení přístupu neoprávněných osob k pracovním pomůckám nebo citlivým dokumentům.
- Součástí dohody by mělo být i ujednání o způsobu náhrady nákladů, které zaměstnanci při práci na dálku vznikají. Náhrada nákladů může být zaměstnanci poskytnuta buď na základě prokazatelných výdajů, nebo paušálně. Účelem této kompenzace je náhrada výdajů za internetové připojení či energie, které by zaměstnanci při práci z běžného pracoviště normálně nevznikly. Paušální náhrady jsou v praxi velmi často využívané, jelikož zaměstnanci i zaměstnavatelé se tím vyhnou složitým výpočtům náhrad na základě prokazatelných výdajů. Paušál za každou odpracovanou hodinu práce na home-office je stanoven vyhláškou č. 572/2025 Sb. a aktuálně činí 4,70 Kč. Právní úprava je nicméně v tomto směru dispozitivní a lze se dohodnout i na tom, že náhrada nákladů za práci na dálku zaměstnanci nepřísluší vůbec.
- Home-office z ciziny?
Co když zaměstnanec požádá o to, zda by mohl pracovat na dálku i ze zahraničí? Ačkoliv to na první pohled nevypadá jako velká překážka, opak je pravdou, jelikož vzdálená práce ze zahraničí skrývá řadu rizik – především pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel by si jednak měl dát pozor na to, aby zaměstnanec ze zahraničí pracoval jen po časově omezenou dobu a nestal se v cizině daňovým rezidentem. Současně by mělo dojít k úpravě sjednaného místa výkonu práce v pracovní smlouvě, tak aby zahrnovalo i místo vzdáleného pracoviště v zahraničí.
Zaměstnavatel by si v podobných situacích měl dát pozor i na případný vznik povinnosti odvádět platby pojistného na sociální a zdravotní pojištění v zahraničí. V rámci EU se totiž pojistné odvádí zásadně v místě, kde zaměstnanec vykonává pracovní činnost. Pokud by výkon práce na dálku ze zahraničí měl být dlouhodobějšího charakteru, měl by zaměstnavatel také prověřit, zda jím nedojde ke vzniku tzv. stálé provozovny zaměstnavatele v zahraničí. V takovém případě by totiž zaměstnavateli mohla vzniknout povinnost začít platit v zahraničí daně, což by pro něho rozhodne nebylo vítanou zprávou.
Závěrem
Ačkoliv výkon práce na dálku je pro zaměstnance velmi lákavý, zaměstnavatelům přináší celou řadu rizik, které je v praxi obtížné zcela eliminovat, a to zejména pokud jde o práci na dálku ze zahraničí. Z toho důvodu zaměstnavatelé práci na dálku ze zahraničí neradi povolují. Už jen samotné riziko vzniku povinnosti placení daní v zahraničí či odvodů na sociální a zdravotní pojištění je neúměrné přínosům tohoto benefitu zaměstnanci. Nehledě na řešení odpovědnosti za případný pracovní úraz a jeho pojistné krytí v zahraničí. To vše jsou potenciální problémy, kterým je opravdu rozumné se vyhnout, je-li to jen trochu možné.
