Média přinesla zprávu, že se chce ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák stát soudcem, a prý se již připravuje návrh na jeho jmenování. Pokud se tak stane, nebude to pro správu české justice příliš lichotivá zpráva.
Nezákonné stíhání
Státní zástupce Marek Bodlák je totiž jednou z osob, která je odpovědná za nezákonné stíhání bývalé ministryně Vlasty Parkanové v kauze nákupu letounů CASA. Výsledek jeho práce tedy pocítíme my všichni na svých peněženkách, protože stát bude muset platit Vlastě Parkanové za nezákonné trestní stíhání milionové odškodnění.
A pociťuje ho určitě i Vlasta Parkanová, a to fatálním poškozením profesního i osobního života
Zprošťující rozsudky ve věci Vlasty Parkanové jsou přitom zcela jednoznačné. Uvádí se v nich například, že „nebylo shledáno žádné pochybení (Vlasty Parkanové), které by mohlo založit trestní odpovědnost. Nebyl zjištěn ani vznik škody, což rovněž musí vést k závěru ohledně nenaplnění jakékoli skutkové podstaty trestného činu“.
Kritizován byl i postup státního zastupitelství, který byl zcela přímočaře označen jak pochybení
Postupy
U postupů státních zástupců jsme se v posledních letech dočkali mnohého. Na veřejnost pronikla informace o zatajování nepohodlných důkazů policií a obžalobou v kauze trestního stíhání generála Vladimíra Halenky. Šikanózní a nezákonné několikaleté trestní stíhání zastupitelů obce Postoloprty nenechalo chladnou ani ministryni spravedlnosti.
Po žádné z těchto kauz nepřišel ani náznak dovození odpovědnosti, či sebereflexe
Že si s těmi přešlapy neumí poradit struktura státního zastupitelství je vizitkou tohoto orgánu. Pokud se ale obdobné postupy přelejí i do justice, bude to mít tragické následky.
Jaký totiž musí být dobrý soudce?
Musí mít schopnost aplikovat právo a rozumět tomu, jak jeho rozhodnutí ovlivní osudy lidí stojící před soudem. Musí mít zdravý rozum, dodržovat pravidla profesní i obecně lidské etiky. Musí mít odvahu vydávat i rozsudky, které nebudou veřejností pozitivně přijímány. Musí mít pevný charakter.
Od soudců také očekáváme, že budou klidní, uměření, moudří a uvážliví
Takto bychom mohli pokračovat dál a dál. Ale možná nejdůležitější vlastností dobrého soudce je to, že bude mít cit pro spravedlnost. Cit pro spravedlnost nespočívá ve znalosti práva a toho, co je legální a co je protiprávní. Je to chápání toho, co je správné a co je špatné. Chápání toho, co si lidé zaslouží, a toho, čím jsou povinováni druhým.Je notorietou, že právo a spravedlnost nejsou synonyma. Právo může být nespravedlivé, a i spravedlivé právo může být nespravedlivě aplikováno. Je na soudci, aby tyto diskrepance odstraňoval a zabraňoval jim.
Závěr
Je však otázkou, zda osoba, která se podílela na téměř desetiletém nezákonném trestním stíhání a šikaně zcela nevinné osoby, může takový cit pro spravedlnost mít, nebo alespoň tušit, o co se vůbec jedná.
Jde o názor autora, nikoli LEAGLEONE
