V posledních několika letech se v intelektuálním prostředí stalo módou diskutovat o konci právnické profese, který má nastat v důsledku rozvoje umělé inteligence.
Kniha Konec právníků? od Richarda Susskinda se dokonce stala světovým bestsellerem.
Stabilita společnosti
Přispívá k tomu i neoblíbenost právnické profese v některých zemích. Mnoho lidí tak doufá, že se naplní věta ze Shakespearova Jindřicha VI. „Zabijme všechny právníky“, která je mimochodem většinou špatně interpretována, protože ve skutečnosti měla zdůraznit, že právníci plní nezbytnou funkci pro stabilitu společnosti.
Umělá inteligence
Je skutečností, že se na trhu objevily různé software pro právníky, které využívají umělou inteligenci, jako např. LawGeex nebo Kira Systems. Názory o budoucí zbytečnosti právníků jsou však založeny na záměně efektivity a spolehlivosti. V podnikání totiž existuje tendence spojovat či zaměňovat efektivitu se spolehlivostí. V právním poradenství je však spolehlivost naprosto klíčová.
Názory o budoucí zbytečnosti právníků jsou však založeny na záměně efektivity a spolehlivosti.
Právní poradenství nemusí být tak efektivní jako dialog s chatbotem, a to jak z hlediska času, tak nákladů, ale právní poradenství se na rozdíl od chatbotu vyznačuje spolehlivostí a pocitem odpovědností vůči klientovi.
Umělá inteligence se učí z dat. Pokud jsou tato data chybná, neúplná nebo zastaralá, nemůže poskytnout spolehlivé výsledky. Jestliže umělá inteligence vyřeší nějaký problém způsobem, který je z hlediska statistiky spíše správný, může být naprosto nesprávný pro daný případ.

Na druhou stranu může umělá inteligence zvýšit efektivitu právníkovy práce. Rozdíl v efektivitě mezi právníky a umělou inteligencí je zřejmý. Platí to zejména pro oblast přezkumu smluv. To, co může právníkovi trvat několik hodin, zvládne umělá inteligence za několik sekund. I při analýze smluv, kde může být umělá inteligence skutečně nápomocna, však platí, že většina smluv se nikdy neobjeví v soudní síni, takže jejich ustanovení zůstávají soudní praxí neověřena.
Systémy umělé inteligence, analyzující smlouvy, riskují, že budou hodnotit špatná ustanovení stejně jako správná, a to na základě četnosti jejich výskytu. Umělá inteligence nemá totiž dostatečné znalosti v dané oblasti.
Závěr
Smyslem práce právníka není jen umět přesně číst a získávat informace z textu, ale interpretovat tyto informace tak, aby byly pro klienta užitečné a aby jejich aplikace byla v souladu s právem. Na rozdíl od výstupů poskytovaných umělou inteligencí očekává klient od právního poradenství pečlivost, opatrnost a dovednosti, které jsou považovány za standard.
Dá se tedy uzavřít, že umělá inteligence není připravena nahradit lidský úsudek v právnické profesi. Navzdory vzrušujícímu a cennému vývoji umělé inteligence je jisté, že výhody a význam spolehlivosti a odpovědnosti právnické profese nebudou nikdy zcela nahrazeny.
Jde o názor autora, nikoli LEAGLEONE
