Spojte se s námi

Co hledáte?

Byznys

Problematika ručení společníka za dluhy u s.r.o.

Institut ručení společníka za dluhy společnosti s ručením omezeným je zakotven v příslušných ustanoveních zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), přičemž znalost jeho atributů by měla být vlastní každému stávajícímu či budoucímu společníkovi s.r.o.

Jedině tak lze totiž dosáhnout efektivního řízení rizik spojených s existencí a rozsahem případného osobního ručení společníka za dluhy společnosti. Pojďme si přiblížit, v čem spočívá podstata zákonného ručení společníků s.r.o., jakým způsobem se tento uplatňuje aplikuje v praxi a jaké jsou jeho limity.

Podstata osobního ručení společníků

Rozsah ručení za firemní závazky u společníků společnosti s ručením omezení je, jak už vyplývá ze samotného názvu daného typu společnosti, omezený. Podle ustanovení § 132 zákona o obchodních korporacích společníci společnosti s ručením omezeným ručí svým soukromým majetkem společně a nerozdílně (solidárně) jen do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

Zákonné ručení společníků za závazky společnosti je tak limitováno výší nesplněných vkladových povinností společníků

Zákon o obchodních korporacích ovšem zakládá solidární ručení všech společníků až do výše, v jaké nebyly splněny vkladové povinnosti, bez ohledu na to, zda někteří společníci svou vkladovou povinnost splnili beze zbytku a jiní nikoliv. Společníci jakožto „solidární“ ručitelé mají povinnost plnit „jeden za všechny a všichni za jednoho“ ve smyslu ustanovení § 1872 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, upravujícího institut solidárního dlužnictví. Věřitel proto může k ručení povolat kteréhokoliv ze společníků, a to zcela bez ohledu na to, zda dotyčný splnil svou vkladovou povinnost či nikoliv.

Stačí tedy, aby svou vkladovou povinnost nesplnil jen některý ze společníků a ostatní budou za dluhy společnosti až do výše nesplacených vkladů ručit solidárně

Z toho důvodu je v praxi důležité, aby svou vkladovou povinnost zcela splnili všichni společníci a riziko jejich osobního ručení za dluhy společnosti tím bylo vyloučeno.Ručení společníků s.r.o. je ručením zákonným, které vzniká automaticky ze zákona, a to zpravidla okamžikem vzniku společnosti nebo zvýšením jejího základního kapitálu. Jak již bylo nastíněno, toto zákonné ručení zaniká úplným splněním vkladových povinností všech společníků a zápisem této skutečnosti do obchodního rejstříku.

Zákon ve vztahu k předmětnému ručení stanovuje fixaci výše ručení podle míry splnění vkladových povinností společníků, a to dle stavu zapsaného do obchodního rejstříku k okamžiku výzvy věřitele k plnění

Výzva věřitele samozřejmě nemusí směřovat vůči všem společníkům, ale je dostačující, aby byl vyzván k plnění jen jeden z nich a ostatní společníci budou za dluhy společnosti automaticky ručit solidárně (tj. společně a nerozdílně) s tím společníkem, který byl věřitelem k plnění vyzván.

Zákon o obchodních korporacích nestanovuje pro výzvu ručiteli žádné formální požadavky – výzva tedy může být učiněna jak písemně, tak i ústní formou

Před vyzváním ručitele k plnění by však věřitel měl nejprve vyzvat k plnění samotnou společnost, jakožto primárního dlužníka.

Splnění vkladové povinnosti po výzvě věřitele k plnění

Komplikovanější situace nastává v případě, kdy byl společník věřitele vyzván k plnění, nicméně v mezidobí bylo do obchodního rejstříku zapsáno úplné splacení základního kapitálu společnosti. V minulosti bylo pravidelně judikováno, že pokud v okamžiku, kdy soud rozhodoval o uplatněném nároku věřitele z titulu ručení společníka, už bylo do obchodního rejstříku zapsáno úplné splacení všech vkladů, nemohl soud uplatněný nárok věřiteli přiznat.

Dnes se ovšem už takovýto závěr neuplatní. Důvodem je především aktuální znění zákona, který fixuje ručení k okamžiku výzvy věřitele k plnění (dle stavu zapsaného do obchodního rejstříku) a poskytuje tak věřitelům ochranu jejich dobré víry v zápis údajů v obchodním rejstříku

Věřitel by měl mít právo očekávat, že pokud společníka k plnění řádně vyzve v době, kdy v obchodním rejstříku nebyly vklady do základního kapitálu zcela splaceny, bude mít na plnění z titulu zákonného ručení nárok a společník se z něj nevyváže dodatečným splacením vkladů a následným zápisem této skutečnosti do obchodního rejstříku.

Buďte vidět!
Natočte video nebo podcast
a oslovte nové klienty.

REZERVOVAT

Lze se ztotožnit se závěrem, že negativní rizika nesplnění vkladové povinnosti není možné přenášet na věřitele a pokud jednou byl společník vyzván věřitelem k plnění, jeho ručení bude existovat a nezanikne ani za předpokladu, že by v mezidobí došlo k úplnému splacení základního kapitálu společnosti a k zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku

O něco složitější však je situace, kdy společníky vyzve k plnění z titulu ručení (dle stavu zapsaného v obchodním rejstříku) větší počet věřitelů. V takovém případě se může stát, že společníci budou povoláni k ručení ve větším rozsahu, než kolik je jejich skutečná výše ručení stanovená dle § 132 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, jelikož se dá předpokládat, že každý věřitel bude svou pohledávku uplatňovat zcela samostatně (tj. bez ohledu na ostatní věřitele) s očekáváním, že bude uspokojena ve výši zákonného ručení.

Zde se názory výkladové i soudní praxe poněkud rozcházejí

Část odborné veřejnosti je toho názoru, že by bylo protizákonné nutit společníky k plnění ve větším rozsahu, než kolik činí jejich zákonná expozice dle jazykového výkladu ustanovení § 132 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Z uvedeného by tak plynul závěr, že pokud byl společník vyzván k plnění a vyčerpal tím svou maximální výši ručení, byl by oprávněn plnění dalším věřitelům jednoduše odmítnout, protože by k němu již nebyl povinen a věřitel by se jím bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor společníka.

Závěrem

Se shora uvedenými závěry ovšem nesouhlasí určitá část odborné veřejnosti, a to především s odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 5507/2017. V něm Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „ačkoli obecně platí, že ručitelský závazek zanikne, uspokojí-li ručitel věřitele dlužníka v rozsahu, v jakém k tomu byl ručitel zavázán, ve vztahu k ručení společníků společnosti s ručením omezeným za dluhy společnosti se tento obecný závěr neprosadí. Společníci společnosti s ručením omezeným ručí za dluhy společnosti (společně a nerozdílně), aniž by bylo pro trvání ručitelského závazku bez dalšího právně významné, zda (či v jakém rozsahu) poskytl kterýkoli z nich věřiteli (či věřitelům) společnosti plnění na svůj ručitelský závazek. Omezení ručení společníka je možné dosáhnout jedině zápisem změny rozsahu splnění vkladové povinnosti.“

Mohlo by vás zajímat

Majetek

Novelu energetického zákona, která umožňuje sdílení energií, zaznamenala pouze čtvrtina populace. Přes 40 % se ale s problematikou setkalo. Zájem sdílet elektřinu deklarují 3...

Justice

V České republice se ročně spáchá asi dvanáct tisíc znásilnění. Na policii je jich nahlášeno ale pouze šest set. Ve většině případů je pachatel...

Legislativa

Zpozdili jste se někdy s fakturací své odměny? Pokud ano, tak zbystřete! Velký senát Nejvyššího soudu nedávno vydal významný rozsudek 31 Cdo 3125/2022 v oblasti promlčení,...

Advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se snaží zvýšit bezpečnost advokátních úschov vůči možným zpronevěrám. Nově proto stanovila advokátům povinnost informovat klienty, že si od bank...