V současné právní úpravě občanského práva procesního hraje předžalobní výzva významnou roli při vymáhání pohledávek. Institut předžalobní výzvy je upraven v § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „OSŘ“). Předžalobní fáze soudního vymáhání má za cíl vybídnout strany k vyřešení sporu mimosoudně a předejít tak nákladným i časově náročným soudním přím.
Výzva k plnění a její náležitosti
Z čistě formálního hlediska je účelem výzvy k plnění podle § 142a OSŘ zachování nároku na náhradu nákladů řízení. Aby žalobci toto právo vzniklo, musí žalovanému zaslat předžalobní výzvu nejméně sedm dní před podáním žaloby. V předžalobní výzvě by měl věřitel (žalobce) dlužníkovi (žalovanému) sdělit, co přesně po něm žádá, z jakého právního titulu a v jaké výši. Ze své podstaty tak předžalobní výzva dává smysl především u žalob na plnění.
Byznys
Matzner Legal roste a rozšiřuje své služby o daňové poradenství a účetnictví
Předžalobní výzva je důležitým prvkem mimosoudního řešení sporů.
Další podstatnou náležitostí předžalobní výzvy je upozornění na hrozící soudní spor, pokud nedojde ke splnění závazku. K tomu stačí, aby výzva obsahovala odkaz na vhodné ustanovení v zákoně (§ 142a OSŘ), byla označena jako výzva „předžalobní“, nebo obsahovala pohrůžku k předání celé věci advokátovi, vymahači dluhů atp. Důležité je, aby z výzvy bylo jasné, že po nesplnění může následovat soud. Sankcí za neodeslání předžalobní výzvy dlužníku (žalovanému) je pak nepřiznání nákladů řízení nebo jejich části žalobci tam, kde by přiznány být měly. Do těchto nákladu se počítají nejen náklady, které žalobci vznikly po zahájení soudního sporu, ale také ty, které soudnímu řízení předcházejí.
Doručování předžalobní výzvy
Na žalobce se při doručování předžalobní výzvy nekladou požadavky na doručování dle § 46 a násl. OSŘ. Žalobce může předžalobní výzvu doručit datovou schránkou nebo na doručovací adresu žalovaného, která je jemu známá. Doručit předžalobní výzvu žalovanému je rovněž možné všude tam, kde jej lze zastihnout, a to jakýmkoliv způsobem, včetně emailu, dopisu, osobního předání apod. Jelikož se jedná o jednostranný písemný projev vůle, účinky výzvy nastávají v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta (tj. adresát získá možnost se s jejím obsahem seznámit). Pro účinnost předžalobní výzvy už však není nutné, aby se adresát s jejím obsahem nakonec opravdu seznámil – postačí, když tu možnost získá.
Účinky předžalobní výzvy
Účinky výzvy se vztahují jen na částku, na kterou věřitel dlužníka upomíná. Žádá-li tedy věřitel v předžalobní výzvě např. uhradit pohledávku ve výši 100 000,- s příslušenstvím, právo na náhradu nákladů řízení se bude vztahovat jen na tuto částku, a nikoliv na později soudně nárokovanou sumu (zahrnující například i smluvní pokutu). Pokud dlužník na předžalobní výzvu reaguje žádostí o odklad splatnosti a následně ani po uplynutí dodatečné lhůty nezaplatí nebo pokud po odeslání výzvy probíhá mezi stranami delší dobu mimosoudní jednání, účinky výzvy nezaniknou. Věřitel v takových případech nemusí výzvu opakovat, neboť dlužník má předpokládat, že hrozba žalobou stále trvá. Naopak v případě, kdy věřitel nezahájí soudní řízení ani po delší době od uplynutí výzvou stanovené lhůty k plnění (bez toho, aby k tomu měl rozumný důvod), bude zpravidla nutné předžalobní výzvu opakovat, jelikož v takovém případě se již vytrácí spojitost mezi odesláním výzvy a podáním žaloby.
Závěrem
Soud může výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému předžalobní výzvu nezaslal, pokud pro to existují „důvody hodné zvláštního zřetele“. Tyto důvody musejí vyplývat vždy z konkrétních okolností daného případu, v praxi se však bude jednat většinou o situace, kdy dlužník má vůči věřiteli několik pohledávek, které nikdy dobrovolně nesplnil, nebo kdy o své povinnosti plnit věřiteli prokazatelně věděl. V těchto případech by zaslání výzvy bylo pouhou formalitou. Předžalobní výzva je v každém případě důležitým prvkem mimosoudního řešení sporů, který má klíčový dopad na případnou soudní fázi sporu.
