Mezi podnikateli se obecně ví, že kvůli pandemii koronaviru došlo k odložení povinnosti podat insolvenční návrh, pokud se jejich firma ocitne v úpadku. Mimořádný krizový zákon zvaný Lex Covid Justice tuto povinnost odložil až do 30. 6. 2021.
Toto datum se nezadržitelně blíží a s ním i konec insolvenčních prázdnin. Před pandemií platilo, že podnikatel, stejně jako statutár firmy, byl povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo měl dozvědět o svém úpadku (resp. úpadku své firmy).
Za porušení povinnosti podat včas na svou firmu insolvenční návrh hrozí náhrada škody věřitelům
Tato škoda spočívá v rozdílu mezi výší věřitelovy pohledávky a uspokojením, které obdrží v opožděně zahájené insolvenci. Vyvinit se z této odpovědnosti je pro statutáry obtížné. Museli by prokázat, že opožděné podání insolvenčního návrhu nemělo vliv na výši uspokojení věřitelů. Jinými slovy, že se v době otálení s insolvenčním návrhem kondice firmy ještě nezhoršila.
Povinnost podávání dlužnických insolvenčních návrhů se pro statutáry znovu aktivuje 1. 7. 2021
Ti, kteří už tuší, že jejich firma je v úpadku a že se ji nepodaří zachránit, by se měli připravit na zahájení insolvenčního řízení. Statutární orgán je povinen mít přehled ohledně ekonomické kondice své firmy, tj. musí vědět, zda je, či není v úpadku. Úpadek může nastat jednou ze dvou forem; a to buď v podobě platební neschopnosti (firma má více věřitelů a není schopna platit jejich pohledávky ani 30 dní po jejich splatnosti) nebo předlužení (dluhy firmy převyšují hodnotu jejich aktiv). Statutár se o úpadku dozví nejpozději z účetní závěrky, kterou sestavuje vždy ke konci března nebo června následujícího roku. Náležitá péče by však měla spočívat v pravidelné kontrole finančních ukazatelů v rámci manažerského účetnictví, což by se mělo dít mnohem častěji než jednou za rok. Pečlivý statutár podrobuje firmu také pravidelnému testu insolvence. Lex Covid Justice řeší pouze odložení povinnosti, ale již se dále nevěnuje tomu, co se děje v hospodaření firem, které využijí odložené možnosti podat insolvenční návrh. Bohužel při podnikání s firmou v úpadkové situaci, což je v některých případech aktuální realita, může dojít ještě k prohloubení zadlužení, zkonzumování aktiv, jakož i ke zvýhodnění některých věřitelů před jinými. Transakce, které statutár v době úpadkového stavu realizoval, mohou být později základem jeho odpovědnosti. To je o důvod více reagovat včas a nezhoršovat situaci ještě opožděným podáním insolvenčního návrhu.
