Na konci roku 2020 byla vládou předložena dlouho očekávaná novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „autorský zákon“), kterou mělo dojít k transpozici evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, známé pod zkratkou tzv. DMS směrnice (dále jen „DMS směrnice“).
Transpozicí DMS směrnice mělo dojít k řadě zásadních změn, a to nejen v autorském zákoně, ale i v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), přičemž transpoziční lhůta DMS směrnice byla stanovena na začátek června 2021.
Vzhledem k řadě okolností, mezi něž lze zařadit i vliv pandemické situace, však ke transpozici DMS směrnice do českého právního řádu ještě stále nedošlo.
Pojďme si však i přesto projít některé důležité změny, které by měla transpozice DMS směrnice do českého právního řádu v nejbližší době přinést.
Nové výjimky z výlučných autorských práv
Novela autorského zákona přináší celou řadu pozitivních změn, zejména pak v oblasti nově zaváděných zákonných výjimek z výlučných autorských práv. Jednou z nich, kterou se bezesporu sluší vyzdvihnout, je zcela nová licence, jejímž účelem je umožnit užití díla pro účely vytěžování textů a dat, a to jednak pro účely vědeckého výzkumu, jakož pro jakékoli jiné účely (vč. účelů komerčních). Vytěžování textů a dat, neboli „text and data mining“, představuje jakési automatizované získávání informací z velkých databází (včetně například textů, zvuků, obrazů a podobných dat v digitální podobě) a jejich následná analýza – třeba za účelem získávání nových poznatků nebo typologických souvztažností z dat. Navrhovaná ustanovení autorského zákona upravujících licenci vytěžování textů a dat kterýmkoliv subjektem a pro jakýkoliv účel, by měla umožnit především výzkumným organizacím nebo institucím kulturního dědictví legálně produkovat rozmnoženiny autorských děl, za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu, a takovéto rozmnoženiny určené k vědeckému výzkumu i dále uchovávat.
Výzkumnou organizací by podle dikce navrhovaného znění zákona měla být například vysoká škola, výzkumný ústav, nemocnice provádějící vědecký výzkum nebo jiný subjekt, jehož hlavním zaměřením je výkon vědeckého výzkumu či vzdělávací činnost, jejíž součástí je vědecký výzkum.
Další výjimku z výlučných autorských práv (resp. zákonnou licenci), kterou novela autorského zákona plánuje zavést a která rozhodně stojí za zmínku, je oprávnění školských či vzdělávacích zařízení (zejm. základních, středních či vysokých škol) digitálně využívat autorská díla pro účely vyučování. Užívání autorských děl na základě této licence by mělo být uskutečňováno pouze v rozsahu odůvodněném sledovaným výukovým záměrem a současně při splnění podmínky, že užívání autorských děl bude probíhat v prostorách vzdělávacího zařízení.
V neposlední řadě je na místě zdůraznit i výjimku týkající se institucí kulturního dědictví (tedy například knihoven, archivů, muzeí nebo galerií), jenž by měly být nově oprávněny zpřístupňovat díla nedostupná na trhu, nacházející se trvale v jejich sbírkách, prostřednictvím internetových stránek – nikoliv však za obchodními účely.
Práva vydavatelů tiskových publikací
Novela autorského zákona by jako úplnou novinku rovněž měla přinést ochranu tiskových publikací (např. periodik zaměřených na zpravodajství, jakož i dalších forem publicistiky, vč. článků, komentářů, rozhovorů, recenzí atd.), a to v souvislosti s jejich využitím online. Vydavatel tiskových publikací by nově měl disponovat výlučnými majetkovými právy, která jinak náleží autorům a jiným nositelům práv souvisejících s právem autorským, a to konkrétně právem na rozmnožování a sdělování tiskové publikace veřejnosti prostřednictvím služeb informační společnosti – tedy online služeb.
Novela tím reaguje na stále více sílící trend směřující k uveřejňování tiskových publikací na internetu, který je nerozlučně spjat s postupným přechodem čtenářů od tištěných periodik k internetovému obsahu.
Uvedená práva vydavatelů tiskových publikací budou převoditelná, přičemž doba trvání ochrany by měla být stanovena na dva roky od zveřejnění tiskové publikace. Výjimka z ochrany tiskových publikací v souvislosti s jejich online užitím by se měla aplikovat pouze na užití jednotlivých slov nebo „velmi krátkých úryvků“ z tiskových publikací, jakož i na vkládání hypertextových odkazů.
Právo na přiměřenou odměnu
Transpozicí DMS směrnice by měla být do českého právního řádu promítnuta také nová zásada vhodné a přiměřené odměny autora za poskytnutí licence, podle níž musí být odměna autora za poskytnutí licence vždy vhodná a přiměřená.
Právo na přiměřenou odměnu autora by nově mělo být zakotveno v ustanovení § 2374 občanského zákoníku.
Vhodná a přiměřená odměna autora by měla co nejvíce reflektovat skutečnou ekonomickou hodnotu poskytnuté licence, s přihlédnutím zejména k účelu licence, způsobu a okolnostem užití díla, k velikosti tvůrčího příspěvku autora a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence.Takovýmto novým zákonným nastavením by neměla být dotčena možnost sjednání bezúplatných licencí a není ani vyloučeno, aby odměna autora byla ujednána pevnou částkou (tzv. paušální platbou) – ta by však měla být sjednávána pouze v odůvodněných případech a s ohledem na zvláštnosti jednotlivých odvětví. Mezi případy, kdy by se mohlo jevit jako důvodné sjednat paušální odměnu, můžeme zařadit třeba situace, kdy nebude fakticky možné základ pro výpočet podílové odměny určit nebo kdy administrativní náklady na určení podílové odměny budou nepřiměřeně vysoké, což si lze představit například v oblasti audiovize, v hudebním odvětví nebo v oblasti licencování užití počítačových programů.
Závěr
Transpozice DMS směrnice do českého právního řádu, zejména pak do autorského zákona a občanského zákoníku, přinese celou řadu významných změn, jejichž dopad pravděpodobně ucítíme i v každodenním životě. Průběh transpozice se však nadále zpožďuje a přijetí příslušných novel zákonů určitě nelze očekávat v nejbližších týdnech a možná ani měsících, jelikož projednávání zákonů se stále nachází na úplném počátku legislativního procesu, nehledě na stávající politickou i epidemiologickou situaci, která daný proces rozhodně neurychlí.
