V naší rubrice Sharholders Agreement („SHA“) se již pravidelně několik týdnů věnujeme této zajímavé inominátní smlouvě, která funguje a je skvělý doplněk tradičních korporátních dokumentů (např. společenská smlouva). Díky SHA lze opravdu detailně a personifikovaně nastavit pravidla pro fungování obchodní korporace.
V dnešním díle proto navážeme na tzv. tag along right a drag along right a rozebereme další ustanovení týkající se dispozic s podíly, zejména pak nucený odkup podílu tzv. good leavery, bad leavery a voluntary leavery.
Mezi základní ustanovení o dispozici s obchodními podíly platí úprava předkupního práva a závazek nezatížit podíl
Obojí bývá upravováno již v korporátní dokumentaci obchodní korporace. SHA v těchto případech tedy spíše tato pravidla doplňuje a postupy detailně specifikuje, aby nevznikalo pochyb, jaký postup v té či oné situaci zvolit. Mezi úpravu dispozice s podíly se někdy také řadí právo k přednostní účasti na zvýšení základního kapitálu. V případě smluvních závazků k nucenému prodeji obchodních podílů jde však SHA nad rámec běžné úpravy v korporátních dokumentech, a dokonce i nad situace předvídané zákonem o obchodních korporacích. Rozlišujeme tři nejběžnější situace, kdy může být nucený prodej obchodního podílu aktivován, a to v závislosti na pozici odcházejícího společníka, dle které je označován jako tzv. good leaver, bad leaver nebo voluntary leaver.
Každá ze tří variant počítá s jiným způsoben určení kupní ceny nuceně převáděného podílu
Good leaver je společník, který je nucen prodat svůj podíl ostatním společníkům, aniž by to sám chtěl a porušil jakékoli své povinnosti a závazky. Nucený prodej je tedy projevem vůle ostatních společníků, lhostejno zda na základě ekonomické motivace či jiných důvodů. Stanovení kupní ceny v tomto případě bývá stejné jako bylo při nabytí podílu good leavera ve společnosti. Pokud byl tedy podíl nabyt např. v závislosti na trojnásobku EBITDA určeného ke dni jeho nabytí, pak bude cena nuceně prodávaného podílu stanovena v závislosti na aktuálním trojnásobku EBITDA.
Důležitá je tu však pojistka, že takto stanovená cena nebude nikdy nižší než cena, za kterou byl obchodní podíl good leaverem ve společnosti získán
Pokud se tedy chtějí ostatní společníci „zbavit“ good leavera v situaci, kdy se společnosti nedaří, pak musí počítat, že za jeho podíly zaplatí více, než v daném čase tvoří jeho reálná hodnota. Bad leaver je pak typickým opakem good leavera. Takový společník je nucen prodat svůj podíl proto, že závažně poškodil společnost či porušil některá předem určená klíčová pravidla pro její řádné fungování. S takovým společníkem ostatní společníci již nechtějí ve společnosti působit, a to z důvodů, které jsou právě na straně bad leavera. Kupní cena pro nucený odkup podílu bad leavera se stanovuje mezi cca třiceti až šedesáti procenty způsobu, jakým byla kupní cena stanovena, když bad leaver podíl na společnosti nabýval. Pokud byl podíl nabyt např. v závislosti na trojnásobku EBITDA určeného ke dni jeho nabytí, pak bude cena nuceně prodávaného podílu bad leavera stanovena např. ve výši aktuální EBITDA či jejího jeden a půl násobku. Důležitá je tu ochrana poškozených společníků, která tkví v tom, že takto stanovená kupní cena nebude nikdy vyšší než cena, za kterou byl obchodní podíl bad leaverem ve společnosti získán.
Nemůže se tak stát, aby některý společník společnost poškodil a ještě na tom vydělal
Voluntary leaver je společník, který nutí ostatní společníky k odkupu svého podílu, aniž by sám cokoli porušil. Jde tedy o projev vůle odcházejícího společníka a nikoli ostatních společníků. Stanovení kupní ceny bývá stejné jako bylo v případě, kdy voluntary leaver podíl ve společnosti získával. Pokud byl tedy podíl nabyt např. v závislosti na trojnásobku EBITDA určeného ke dni jeho nabytí, pak bude i cena prodávaného podílu stanovena v závislosti na aktuálním trojnásobku EBITDA. Důležitá je tu však pojistka, která chrání ostatní společníky, jejichž zájem nemusí být, aby voluntary leaver odcházel. Tato pojistka říká, že stanovená kupní cena nebude nikdy vyšší než např. dvojnásobek ceny, za kterou byl obchodní podíl voluntary leaverem ve společnosti nabyt.
Ustanovení upravující postup v případě tzv. voluntary leavera nelze opravdu než doporučit
Pokud totiž chce některý společník své působení ve společnosti ukončit, avšak nemá kupce pro svůj podíl (lhostejno zda v podobě jiného společníka anebo třetí osoby), pak je de facto držen v pasti a je zcela závislý na vůli ostatních společníků. Tato situace nastává i ve velmi ziskových společnostech, kdy může být strategie nulového zájmu o koupi podílu takového společníka součástí strategie na snížení kupní ceny za jeho podíl. Jsou-li předem stanovena pravidla, je řešení situace snadné. Společníci vědí přesně na čem jsou a ušetří tak na nákladech za externí poradce. Především však eliminují negativní emoce, které nekazí jen obchodní vztahy, ale i lidské vazby za nimi schované. V příštím díle se přesuneme k machismům dělení zisku a souvisejícímu stanovení klíčových indikátorů činnosti za účelem, aby byl zisk dělen spravedlivě a podmínky ve společnosti byly motivační.
