Úhlavním cílem návrhu nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen „Nařízení“) je nastavení přísnějších a vymahatelnějších pravidel vůči neplatícím podnikatelům, která by pomohla zesílit konkurenceschopnost malých a středních podniků a zajistit vyšší rovnost a spravedlnost v obchodních transakcích.
Přínosy a novinky
Nové Nařízení by mělo nahradit dosavadní směrnici EP a Rady 2011/7/EU, ze dne 16. února 2011, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Ukázala se jako nedostatečně efektivní v boji proti opožděným platbám. Opožděné platby jsou platby, které nebyly provedeny ve lhůtě splatnosti ujednané ve smlouvě nebo ve lhůtě stanovené zákonem. Hlavní příčinou opožděných plateb je především asymetrie vyjednávací síly mezi velkým zákazníkem (zpravidla jako dlužníkem) a menším dodavatelem (zpravidla jako věřitelem).
To mnohdy vede k tomu, že menší dodavatel musí akceptovat nespravedlivé platební podmínky. Pro dlužníky je totiž opožděná úhrada výhodnou formou financování, která je vůbec nic nestojí. Vzhledem k nevyrovnanosti vyjednávacích pozic pak negativní dopady opožděných plateb samozřejmě nejvíce dopadají právě na malé a střední podniky.
Omezení lhůt
Nařízení omezuje lhůty splatnosti u všech obchodních transakcí na 30 dní, a to jak mezi podniky navzájem, tak nově i mezi podniky a orgány veřejné moci. Podniky si samozřejmě budou moci sjednat kratší (nežli třicetidenní) lhůtu splatnosti. Výjimky stávající směrnice pro maximální lhůtu splatnosti 60 dnů pro veřejné subjekty poskytující zdravotní péči a orgány veřejné moci vykonávající hospodářské činnosti, se nicméně ruší. Nařízení nově zavádí pro členské státy povinnost určit vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování Nařízení (tzv. donucovací orgány), které budou spolupracovat s evropskými orgány i s dalšími vnitrostátními donucovacími orgány daného členského státu.
Donucovacím orgánům by měly být uděleny potřebné pravomoci k prosazování a dodržování pravidel stanovených v Nařízení. Současně by Nařízením měla být nastavena konkrétní pravidla, za nichž věřitelé budou mít možnost si u donucovacích orgánů na opožděné platby stěžovat. A stejně tak i povinnosti donucovacích orgánů na základě obdržených stížností jednat (např. zahájit vyšetřování, provádět kontroly, ukládat sankce atp.).
Další novinkou Nařízení je zavedení povinnosti generálních dodavatelů zakázek na stavební práce prokazovat veřejným zadavatelům, že bylo řádně a včas zaplaceno přímým subdodavatelům. V opačném případě bude mít zadavatel povinnost opožděné platby nahlásit donucovacímu orgánu. Nařízení nově nabídne také konkrétní výčet (seznam) postupů, které budou podle Nařízení neplatné. Půjde zde například o sjednání delší lhůty splatnosti (v rozporu s Nařízením), vyloučení nebo omezení práva věřitele na úrok z prodlení nebo práva na náhradu nákladů spojených s vymáháním, nebo záměrné zdržování či dokonce bránění odeslání faktury.
Závěr
Účinnost Nařízení by měla nastat po dvanácti měsících ode dne vstupu Nařízení v platnost tak, aby byla povinným subjektům poskytnuta dostatečná lhůta se na nová pravidla připravit. Nařízením se totiž budou řídit všechny obchodní transakce uskutečněné poté, co se Nařízení stane použitelným. A to i v případě, že příslušná smlouva byla uzavřena před jeho účinností. Jaký ovšem bude reálný dopad Nařízení na snížení frekvence opožděných plateb v obchodních transakcích, teprve ukáže čas.
