Veřejně prezentované zjištění, že obviněný ze závažné trestné činnosti je podle rozhodnutí soudu částečně nesvéprávný, vyvolalo relativně značný rozruch, který stále ještě trvá. Jakési individuum, označované médii za bývalého policistu, poskytlo jednoduché vysvětlení, jak je možné, že je někdo trestně stíhaný a současně nesvéprávný. Stačí prý mít dobré advokáty a peníze, a jde všechno.
Nevím, zda to byla reakce na současnou situaci zmíněného obviněného, nebo na fakt, že v minulosti bylo vůči téže osobě zastaveno trestní stíhání, neboť podle znalců nebyla schopna chápat pro duševní poruchu jeho smysl, v každém případě jde o vysvětlení silně zjednodušující
Dokonce bych řekl, že infantilní a zejména svědčící o tom, že dotyčný mluví o něčem, o čemž nic neví.
Duševní porucha
O nesvéprávnosti, úplné nebo částečné, rozhoduje v civilním řízení soud a má tak chránit toho, kdo pro duševní poruchu, která není přechodná, není schopen právně jednat. Typicky nakládat se svým majetkem. Podle míry postižení pak soud může rozhodnout, že omezení se týká dispozic do určitého objemu. Například 10 000,- Kč měsíčně.
Výše částky záleží na druhu a míře poruchy, ale také na velikosti majetku. Minimálně v jednom případě je tak tato hranice 100 000,- Kč měsíčně
Současně soud ustanoví opatrovníka, který za nemocného vyřizuje ta právní jednání, jichž už není schopen. A nutno dodat, že může jít o duševní poruchu, která sice je trvalá, ale projevuje se jen občasně.
Něco zcela jiného je nepříčetnost vylučující trestní odpovědnost. Tedy stav, kdy pachatel činu pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat jeho protiprávnost anebo nebyl schopen se ovládnout.
Je snad patrné, že ten, kdo byl civilním soudem omezen na způsobilosti k právnímu jednání, vůbec nemusí být nepříčetný z hlediska trestního práva, a tedy u něj není vyloučena trestní odpovědnost
Prostě proto, že v době, kdy se měl dopustit trestného činu, se u něj aktuálně duševní choroba neprojevovala anebo se projevovala způsobem, který neovlivňoval jeho schopnost rozeznat protiprávnost svého jednání či své jednání ovládnout.Třetím důsledkem duševní poruchy může být nezpůsobilost obviněného chápat smysl trestního řízení. V takovém případě je trestní stíhání vyloučeno.
Znalecké posudky
Ve všech případech hrají významnou roli znalecké posudky. Zejména pokud by jde o nožnou nepříčetnost vylučující trestní odpovědnost anebo duševní poruchu, bránící trestnímu stíhání, jsou to posudky velmi důkladné. Rozhodně si nelze představit, že by si obviněný, přinesl svůj vlastní „zaplacený“ znalecký posudek, který by policie bez dalšího akceptovala.
V obou případech policie vždy ustanovuje „svého“ znalce či znalecký ústav, v jehož závěry má důvěru. A je výhradně na policii a státním zástupci, zda závěry posudku akceptují anebo zadají ještě posudek revizní
Závěr
Bude jistě zajímavé v daném případě sledovat, jak dopadne přezkum znaleckých posudků zpracovaných pro účely opatrovnického řízení, ale lze si snadno představit, že jsou v pořádku.
Stejně snadno si lze představit, že znalci přibraní pro trestní řízení mohou dospět k závěru o plné příčetnosti obviněného v době, kdy měl údajně páchat trestnou činnost
A také o jeho momentální způsobilosti chápat smysl trestního řízení. Nezávisle na omezení jeho způsobilosti k právnímu jednání.
