Zatímco v Česku nabyl zákon o ochraně oznamovatelů účinnosti až dne 1.8.2023, na Slovensku je úprava přijata již od roku 2014 v zákoně č. 54/2019 Z. z., o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti. Dne 1.7.2023 byla přijata novela, která již z větší části nabyla účinnosti, některá ustanovení však nabydou účinnosti až dne 1.9.2023.
Vzhledem k tomu, že v Česku působí řada slovenských firem, předkládáme zde hlavní rozdíly slovenské právní úpravy oproti úpravě české.
Nejdůležitější odchylky ve slovenské právní úpravě
Vnitřní systém prověřování oznámení musí mít zavedený všichni zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci a orgány veřejné moci s více než 5 zaměstnanci.
Od 1.9.2023 musí mít nově systém zaměstnavatelé bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, poskytují-li služby v oblasti finančních služeb, bezpečnosti dopravy a životního prostředí.
Slovenská právní úprava od 1.9.2023 počítá s pokutami až 50.000 EUR resp. 100.000 EUR u zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci. Jedná se o pokuty výrazně vyšší než v případě úpravy české.
Za závažnou protispolečenskou činnost se považují trestné činy s horní hranicí trestní sazby převyšující dva roky. Česká právní úprava žádné podmínky u trestných činů nestanoví.Slovenská právní úprava zřídila Úřad na ochranu oznamovatelů, jakožto nezávislý orgán státní správy s celostátní působností, který chrání práva a oprávněné zájmy oznamovatelů při oznamování protispolečenské činnosti.Může nastat situace, že oznamovatel skutečnosti o protispolečenské činnosti zveřejní. Podmínkou je, že se tato osoba musí oprávněně domnívat, že podání oznámení by nevedlo k jeho řádnému prošetření.
Tato podmínka zní velice abstraktně, tudíž může docházet k tomu, že zveřejnění bude využívanější častěji, než by mělo. Naproti tomu dle české právní úpravy je možnost zveřejnění oznámení mnohem přísnější.Úřad může za určitých podmínek oznamovateli, který učinil kvalifikované oznámení (může přispět, anebo přispělo k objasnění závažné protispolečenské činnosti anebo ke zjištění či usvědčení pachatele) na základě jeho žádosti poskytnout odměnu až do výše 50 násobku minimální mzdy.
Závěr
Slovenská právní úprava tak působí dojmem, že vnitřní oznamovací mechanismus zaměstnavatele ustupuje oznamování veřejným institucím a má spíše represivní charakter.
