Institut držby a vydržení představuje užitečný nástroj v cestě za nabytím vlastnického či jiného práva k věci. Jak se však tento institut zachová ve vztahu k nabytí spoluvlastnického podílu? Uplatní se stejná kritéria pro posouzení platnosti vydržení? A lze vůbec spoluvlastnický podíl vydržet?
Obecnou úpravou vydržení vlastnického práva jsme se zabývali již v předchozím článku. Proto na něj dnes odkážeme a pouze se zaměříme na specifickou situaci vydržení spoluvlastnického podílu.
Majetek
Vydržení vlastnického práva – komu může pomoci?
Pro absenci konkrétní zákonné úpravy vydržení spoluvlastnického podílu je zapotřebí nahlédnout do judikatury. Z té se podává, že vydržení spoluvlastnického podílu není natolik odlišné, avšak není plně totožné.
Nezbytnými podmínkami pro držbu jsou tzv. faktické ovládání věci a vůle s věcí nakládat jako s vlastní.
Významné je zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 473/2015, ve kterém soud řešil otázku nabytí ideálního podílu pozemku o velikosti 1/3. Tento podíl byl předmětem dědického řízení, ačkoli byl již dříve převeden na jinou osobu kupní smlouvou.
Soud navázal na předchozí rozhodnutí v obdobných věcech[1] a v zásadě připomenul, že nezbytnými podmínkami pro držbu jsou tzv. faktické ovládání věci a vůle s věcí nakládat jako s vlastní. Dále pokračoval, že v případě spoluvlastnického podílu je naplněna podmínka faktického ovládání pouze tehdy, pokud se držitel k ostatním spoluvlastníkům chová jako spoluvlastník věci a reálně vykonává vůči nim práva spoluvlastníka, např. se podílí na rozhodování o hospodaření se společnou věcí, se souhlasem ostatních věc užívá, uplatňuje úspěšně předkupní právo apod. Naopak nestačí, pokud by daná osoba nároky spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům pouze bezúspěšně vznášela, avšak pro jejich nesouhlas by je nemohla realizovat.
Závěr
Lze tedy shrnout, že odlišnost vydržení spoluvlastnického podílu lze spatřovat v chování vůči ostatním spoluvlastníkům, zejména ve výkonu práv a povinností vyplývajících ze spoluvlastnictví, přičemž ostatní spoluvlastníci takové chování respektují. Naopak společným prvkem budou obecné podmínky vydržení, jako jsou např. vydržecí lhůty.
[1] 22 Cdo 270/2006, 22 Cdo 459/2007, 22 Cdo 1513/2012
