Vrchní soud v Praze se v nedávné době vyjádřil k tzv. squeeze-outu. Svou argumentaci opřel o nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. III. ÚS 2065/22.
Squeeze-out je právem regulovaný proces vytěsnění menšinového akcionáře většinovým akcionářem držícím ve stejné společnosti alespoň 90 % akcií.
Squeeze-out i s ním související soudní řízení má v zákonné úpravě řadu specifik.
Při squeeze-outu má menšinový akcionář právo na spravedlivou peněžitou kompenzaci. Pokud menšinový akcionář nesouhlasí s výší kompenzace, může se obrátit soud. Ten pak přezkoumá spravedlivost poskytnuté kompenzace a případně stanoví povinnost dorovnat menšinovému akcionáři rozdíl mezi vyplacenou kompenzací a hodnotou akcií stanovenou znaleckým posudkem.
V České republice existuje mnoho spolků, které se snaží hájit práva menšinových akcionářů tím, že se u soudů namísto nich domáhají práva na dorovnání.
Squeeze-out i s ním související soudní řízení má v zákonné úpravě řadu specifik. Jedním z nich je zásada, že menšinový akcionář má vždy právo na náhradu nákladů soudního řízení, a to bez ohledu na to, zda je ve sporu úspěšný.
Vrchní soud v Praze se však nově vyjádřil tak, že pokud se na soud obrátí spolek namísto menšinového akcionáře, neuplatní se uvedená specifická zásada o nákladech řízení.
Právo na náhradu nákladů řízení bude přiznáno pouze vítězi sporu. Tato změna názoru soudů bezpochyby vnese nejistotu do fungování spolků snažících se hájit menšinové akcionáře.
Závěr
Účastníte se squeeze-outu v roli menšinového či většinového akcionáře a nechcete, aby Vám jeho specifika činila problémy? Neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám se všemi jeho aspekty poradíme.
