Nájemce si pronajímal pozemek od jeho vlastníka a takto pronajatý pozemek dále pronajímal podnájemci. Vlastník však o svůj pozemek přišel v exekuční dražbě, což způsobilo zánik nájmu i podnájmu.
Podnájemce pokračoval v užívání pozemku i po zániku podnájmu. Může za takové situace požadovat nový vlastník pozemku po podnájemci náhradu za neoprávněné užívání pozemku? Právě tím se Nejvyšší soud zabýval ve svém rozhodnutí 28 Cdo 1687/2023.
Legislativa
Nejvyšší soud
Nejvyšší soud uzavřel, že rozhodující je, zda podnájemce byl i v době po skončení podnájmu v dobré víře, že nájemce nemovitostí byl oprávněn dát podnájemci nemovitosti do užívání. Soud také doplnil, že změna vlastnictví nemovitosti zásadně nezpůsobuje zánik nájmu, a tudíž ani podnájmu. Dobrá víra podnájemce tedy není automaticky narušena tím, že z údajů v katastru nemovitostí bylo možno zjistit změnu vlastníka nemovitosti.
Právní postavení
Právní postavení podnájemce je vždy komplikovanější v tom, že je závislé nejen na jeho vztazích s pronajímatelem, ale také na vztazích mezi pronajímatelem a vlastníkem věci. Nejvíce se to projevuje právě u podnájmu nemovitostí.
Potřebujete poradit?
Potřebujete-li poradit s podnájmem nemovitostí či prověřit, zda vám pronajímatel může věc pronajímat, neváhejte se na nás obrátit.