Spojte se s námi

Co hledáte?

Justice

TOP 10 judikátů roku 2021 z oblasti pracovního práva (1. díl)

I v roce 2021 nálezy Ústavního soudu a judikatura vyšších soudů významně zasáhly do výkladu sporných situací upravujících vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, případně zcela zvrátily soudy doposud zastávaná stanoviska.

Tým pracovního práva advokátní kanceláře Eversheds Sutherland pro Vás vybral TOP 10 judikátů roku 2021, které by Vašemu HR oddělení neměly uniknout

1. Ústavní soud potvrdil nepřípustnost rozdílů v regionálním odměňování.

Ústavní soud zamítl ústavní stížnost České pošty a potvrdil, že zaměstnanci se stejnou náplní práce napříč Českou republikou musí mít zásadně také stejnou mzdu. Zohledňovat při nastavení mzdy socioekonomické podmínky a různé výše nezbytných životních nákladů v jednotlivých regionech zákoník práce neumožňuje.

V minulém roce konstatoval Nejvyšší soud, že se Česká pošta dopustila nerovného zacházení a jednala v rozporu se zásadou spravedlivého odměňování a rovného zacházení, když její zaměstnanci na stejné pozici vykonávající práci v Praze a v Olomouci měli rozdílnou mzdu, neboť dle zákoníku práce náleží všem zaměstnancům za stejnou práci u totožného zaměstnavatele stejná mzda. Zákoník práce jako komparační hledisko pro pojmy „stejná práce“ a „práce stejné hodnoty“ taxativně stanovuje hledisko složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnost pracovních podmínek, pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky.

Zohlednění vnějších podmínek a rozdílných životních nákladů v jednotlivých regionech zákon neumožňuje

Ústavní soud sdělil, že mu nepřísluší právo dotvářet a předmětná hlediska se mohou v zákoníku práce projevit novelou. Ta však plánovaná aktuálně není, nicméně Ústavní soud současně naznačil určité možnosti řešení i za současné právní situace.

(Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2820/20 ze dne 1. 8. 2021)

2. Může externí účetní jednat za zaměstnavatele bez plné moci ve věci okamžitého zrušení pracovního poměru?

Nevyšší soud se v tomto rozhodnutí zabýval otázkou, zda mzdová účetní byla oprávněna za zaměstnavatele podepsat okamžité zrušení pracovního poměru bez plné moci na základě zákonného zmocnění dle § 440 občanského zákoníku.Podle § 440 občanského zákoníku mohou zaměstnavatele zastupovat osoby, které byly podnikatelem při provozu jeho závodu pověřeny určitou činností, a to ve všech záležitostech, ke kterým při této činnosti dochází.

Nejvyšší soud zde ale v tomto případě uzavřel, že personální agenda nepatří do obvyklé činnosti mzdové účetní (na rozdíl třeba od HR manažera), a tím méně uzavírání nebo rozvazování pracovního poměru, a mzdová účetní tedy nebyla k podpisu okamžitého zrušení vůbec oprávněna

Buďte vidět!
Natočte video nebo podcast
a oslovte nové klienty.

REZERVOVAT

Nicméně i v tomto případě mohl zaměstnavatel platnost okamžitého zrušení ještě zachránit, pokud by přistoupil k jeho dodatečnému schválení bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozvěděl.

(Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2114/2019 ze dne 19. 3. 2021)
Autor: Radek Matouš

… pokračování příště

Author
Autor

LEAGLEONE

Mohlo by vás zajímat

Majetek

Novelu energetického zákona, která umožňuje sdílení energií, zaznamenala pouze čtvrtina populace. Přes 40 % se ale s problematikou setkalo. Zájem sdílet elektřinu deklarují 3...

Justice

V České republice se ročně spáchá asi dvanáct tisíc znásilnění. Na policii je jich nahlášeno ale pouze šest set. Ve většině případů je pachatel...

Legislativa

Zpozdili jste se někdy s fakturací své odměny? Pokud ano, tak zbystřete! Velký senát Nejvyššího soudu nedávno vydal významný rozsudek 31 Cdo 3125/2022 v oblasti promlčení,...

Advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se snaží zvýšit bezpečnost advokátních úschov vůči možným zpronevěrám. Nově proto stanovila advokátům povinnost informovat klienty, že si od bank...