Senátoři budou hlasovat o novele energetického zákona – normě, která si klade za cíl zatočit s tzv. energošmejdy, tj. nekalými obchodníky, kteří lidem lstivě podstrkují přihlášky do aukcí nebo nevýhodné smlouvy s dodavateli energií.
Je jistě žádoucí, aby byla úprava přijata. Na potřebě zkultivovat trh s elektřinou a zemním plynem panuje všeobecná shoda a novela by za žádných okolností neměla do říjnových voleb spadnout v Parlamentu pod stůl. Pokud je však řeč o šmejdech, nemělo by se v diskuzi zapomínat na nepoctivce, kteří již řadu let využívají nepořádku a zmatků na trhu s propan-butanovými láhvemi a okrádají zákazníky o jejich majetek.
S plynovými láhvemi obsahujícími zkapalněný ropný plyn (LPG) neboli propan-butan se patrně setkal každý z nás
Jejich uplatnění – ať již v domácnostech anebo při cestování či kutilství – je velmi široké, a jak se ukázalo v době koronavirové pandemie, obliba “bomb” mezi lidmi nadále vzrůstá.
Do roku 1994 byl vlastníkem kompletního obalového konta na území České republiky Český plynárenský podnik. Láhve o hmotnosti náplně 5 kg a větší byly veřejnosti zapůjčovány. Občané byli povinni složit za každou zapůjčenou láhev jistotu ve stanovené výši. Za složení jistoty pak obdrželi zálohový list a pokyny pro provoz tlakových láhví.
V polovině 90. let minulého století se z organizační struktury státního podniku vyčlenily jednotlivé odštěpné závody, které byly následně privatizovány
Jak však opakovaně konstatuje také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), v důsledku nedostatečné identifikace jednotlivých láhví, jež byly v průběhu privatizace převedeny na nové vlastníky, je dnes prakticky nemožné vlastníka konkrétní propan-butanové láhve uvedené na trh před rokem 1995 s jistotou určit.
Občané navíc nebyli informováni o změně vlastnické struktury, a tak se stalo, že většina složených jistot nebyla zákazníkům vrácena a uvedené stamilionové částky se v tichosti rozplynuly v provozu privatizačních firem
Kromě toho začaly na liberalizovaném českém trhu působit desítky dalších společností a živnostníků v postavení “plníren“– některé s vlastním obalovým kontem, některé bez něj, neboť živnostenský zákon možnost plnění propan-butanových láhví jejich vlastnictvím nepodmiňoval. V souladu s principy svobodného tržního podnikání se tak v oblasti obchodu s propan-butanem uplatňují různé modely poskytování (tj. prodejů, směn, zápůjček, výpůjček, nájmů apod.) tlakových láhví.
V řadě případů však není příslušný smluvní typ pro zákazníka z důvodů (resp. pochybení) na straně prodejce jednoznačně identifikovatelný anebo se v souvislosti s prezentací dané služby či výrobku vyskytují protichůdné nebo zcela zmatečné informace. Většinově je však obchod s propan-butanem i dle poznatků ÚOHS realizován formou směny obalových materiálů, tj. výměny prázdné láhve za plnou.
V kontextu uvedeného nepořádku a nesrovnalostí, které znemožňují v konkrétním případě určit vlastníka propan-butanové láhve, zapůsobila jako špatný vtip nestandardní novelizace energetického zákona z roku 2011, jež pod hrozbou mnohamiliónové sankce stanovila zásadu, podle níže plnění propan-butanové láhve bez souhlasu jejího vlastníka se zakazuje. To vše za situace, kdy většina zákazníků navštěvuje plnírny bez jakýchkoliv písemných dokumentů (stvrzenek o prodeji, zálohových listů apod.).
Plnírny jsou tak denně nikoliv vlastní vinou stavěny do situace, kdy musejí zvažovat, zdali budou riskovat finanční postih v režimu energetického zákona anebo zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého jsou povinny zákazníka nediskriminačně obsloužit
K tomu je nutné současně uvést, že mnozí prodejci propan-butanu zejména z řad velkých společností si prostřednictvím předžalobních výzev (tj. pod pohrůžkami soudních sporů) uzurpují vlastnické právo k propan-butanovým láhvím, které prokazatelně patří v důsledku uskutečněných prodejů a směn zákazníkům.
Na protiústavnost předmětné novelizace, která dostatečně nezohlednila povinnosti vyplývající z jiných právních odvětví (totiž oblasti ochrany spotřebitele a ochrany hospodářské soutěže), poukazuje již řadu let nejenom odborná veřejnost a doktrína, ale od minulého roku rovněž Rada Energetického regulačního úřadu.
Neobstojí přitom ani často používaný argument o tom, že zavedená úprava má garantovat vyšší bezpečnost při používání propan-butanových láhví
Požadavky na bezpečnost a technické podmínky pro možnost plnění tlakových láhví jsou odjakživa vymezeny v celé řadě právních předpisů a technických norem. Plnírny jsou uvedenými povinnostmi vázány za každé situace, bez ohledu na osobu vlastníka propan-butanové láhve.
Pokud myslí zákonodárci svůj boj proti energošmejdům vážně, měli by svoji pozornost zaměřit také na nekalé praktiky vyskytující se v obchodu s propan butanem. A budou k tomu mít již brzy příležitost. Stálá senátní komise pro rozvoj venkova totiž jednohlasně doporučila zmíněnou větu z energetického zákona odstranit.
