V závěru srpna hlasovali senátoři o novele energetického zákona a mimo jiné také o dvou pozměňovacích návrzích k této novele, které se týkaly problematiky propan-butanových láhví.
První z pozměňovacích návrhů podal senátor Jiří Vosecký (klub Starostů a nezávislých). Požadoval v něm zrušit zákonný zákaz plnění propan-butanových láhví bez souhlasu jejich vlastníka. Druhý návrh podal senátor Marek Hilšer (taktéž z klubu Starostů a nezávislých). Ten chtěl naopak uvedený zákaz omezit jen na láhve s náplní nad dva kilogramy.
Ani jeden z podaných pozměňovacích návrhů nebyl přijat. Diskuze k nim však otevřela cestu možného řešení palčivých problémů v oblasti obchodu s propan-butanem
Již v minulém článku jsem zmiňovala těžkosti při prokazování vlastnického práva k obalovému kontu, a to nejenom v důsledku ne zcela povedené privatizace Českého plynárenského podniku, ale také nekalých praktik některých prodejců propan-butanu. Lze proto kvitovat, že oba senátní návrhy návrhy reflektovaly reálné problémy při určování vlastnictví konkrétních propan-butanových láhví a zejména fakt, že mnohé láhve byly a jsou volně prodejné a veřejnosti dostupné. Zásadně však již nelze souhlasit s tím, že by dvoukilové láhve měly představovat výrazně menší bezpečnostní riziko nežli jiné typy láhví, resp. že by propan-butanové láhve ve srovnání s jinými zařízeními měly být natolik nebezpečné, aby zákon mohl zakázat jejich vlastnictví spotřebiteli.
V této souvislosti je třeba říci, že i v současnosti jsou propan-butanové láhve různého objemu (včetně dlouhodobě nejfrekventovanějších a nejpoužívanějších 10 kg láhví) zákazníkům běžně prodávány
A to dokonce společnostmi – prodejci propan-butanu, kteří pod rouškou bezpečnosti brojí proti zákaznickým prodejům. Navíc dle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, platí, že žádost o provedení periodické bezpečnostní zkoušky je povinen podat vlastník propan-butanové láhve anebo osoba, která tuto láhev používá. Není tedy pravdou, že by povinnosti týkající se revizí láhví dopadaly toliko a výlučně na vlastníky. Jak často z určité části podnikatelského spektra mylně zaznívá.
Dále je třeba zdůraznit, že aktuální zmatečný stav naopak bezpečnost při manipulaci s tlakovými láhvemi zásadním způsobem narušuje
Mnozí prodejci propan-butanu zejména z řad velkých společností totiž formálně uplatňují u svého obalového konta uzavřený systém pro zajištění opakovaného používání obalů, jehož nutnou podmínkou je vlastnictví propan-butanových láhví. Při splnění podmínek uzavřeného systému je pak možné provádět revize propan-butanových láhví v patnáctiletých, a nikoliv desetiletých lhůtách od poslední tlakové zkoušky tak, jak to závazně ukládají platné právní předpisy. Jak již však bylo uvedeno, zmínění prodejci propan-butanu u svých láhví zcela běžně připouštějí zastřené prodeje anebo směny, a to za situace, kdy pohyb obalového konta nijak nemonitorují.
U nemalého procenta tlakových láhví jsou tak prodlouženy lhůty pro revize o pět let, přestože podmínky uzavřeného systému pro zajištění opakovaného používání obalů prokazatelně splněny nejsou
Samostatnou otázkou je pak – ponecháme-li stranou zřejmou protiústavnost zákazu plnění propan-butanových láhví bez souhlasu vlastníka – to, zdali regulace vedená údajnou snahou eliminovat bezpečnostní rizika při manipulaci s tlakovými láhvemi obstojí při posuzování týchž rizik vyplývajících z manipulace s jinými zařízeními (expanzní nádoby na topení apod.) anebo například provozu automobilů.
Je třeba zopakovat, že v případě odstranění věty o zákazu plnění propan-butanových láhví bez souhlasu vlastníka z energetického zákona by láhve nemohl plnit kdokoliv (nekompetentní)
Všechny plnírny, bez ohledu na vlastnickou strukturu či ekonomickou sílu, jsou odjakživa vázány stejnými povinnostmi. Plnírna nesmí naplnit propan-butanovou láhev, která neodpovídá normě. Plnírna je dozorována statní institucí, která jí vydá osvědčení na konkrétní pracovníky a oprávnění k plnění na firmu, a to na základě proškolení a doložení schválené a zkolaudované technologie a prověření mnoha dalších skutečností, jakými jsou například bezdlužnost či povolení celního úřadu. Celní úřad dále kontroluje plnění a dodržování stanovených podmínek. To, zdali propan-butanová láhev patří plnírně anebo se jedná o cizí láhev, nemá na bezpečnostní standardy při plnění žádný vliv.
Závěr
Není pochyb o tom, že se na trhu nacházejí rovněž plnírny, které porušují bezpečnostní předpisy.
V souvislosti se zákonnou regulací je však třeba se ptát, která opatření stát v posledních letech provedl za účelem eliminace těchto nekalých plníren, tedy především zdali provádí pravidelné kontroly (všech) plníren a s jakými výsledky
Stejně tak by bylo příhodné, aby stát zaměřil svoji pozornost na nelegální plnění propan-butanových láhví na čerpacích stanicích s LPG. Někteří provozovatelé těchto stanic totiž v honbě za vyššími výnosy plní propan-butanové láhve přímo ze stojanů na autoplyn, čímž vystavují nebezpečí nejenom sebe, ale celé široké okolí.
