Není to tak dlouho, co média pravidelně informovala o obtížích spojených s výkupem prázdných propan-butanových láhví. Tyto peripetie pramenily (a nadále pramení) především z nedokonalostí privatizačního procesu Českého plynárenského podniku, stejně jako z rozdílných názorů na tlakové láhve coby obaly.
To, že se v oblasti propan-butanových láhví vyskytují zásadní nesrovnalosti, které znemožňují určit vlastníka konkrétní láhve, je obecně známá věc. Uvedený fakt byl ostatně patrný při projednávání poslední novely energetického zákona, kdy se kompetentní představitelé státní správy nemohli dohodnout, jaký smluvní typ při prodeji propan-butanu v praxi převažuje.Zatímco ministr průmyslu a obchodu prohlásil, že propan-butanové láhve se neprodávají, ale pronajímají, jím vedený rezort, tj. Ministerstvo průmyslu a obchodu, v oficiálním stanovisku uváděl, že má na trhu dominovat nepojmenovaná smlouva na dobu neurčitou kombinující znaky výpůjčky a zápůjčky, kdy má být oproti záloze bezúplatně zapůjčena propan-butanová lahev a následně má být vrácena propan-butanová lahev stejného typu. Souběžně pak bylo argumentováno judikaturou z nedávného sporu dvou prodejců propan-butanu, která však hovoří o výpůjčce.
Chaos a zmatky korunuje přístup Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který veřejnosti prodává propan-butanové láhve formou aukcí
Obdobné nesrovnalosti doprovázely řadu let diskuzi o propan-butanových láhvích coby obalech, resp. vratných zálohovaných obalech, a to právě v souvislosti s jejich vracením a výkupem. Zatímco judikatura (srov. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28.1.1999, č.j. 21C 431/98-14) vycházela z konstrukce propan-butanové láhve coby zálohovaného obalu (a to i ve smyslu § 18 zákona o ochraně spotřebitele), Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém rozhodnutí ze dne 23. října 2002 stanovilo, že kovové tlakové nádoby, do kterých jsou plněny a ve kterých jsou distribuovány technické, medicinální a další plyny, nejsou obalem ve smyslu zákona o obalech.
Obdobné závěry prezentovala Česká obchodní inspekce
K opačnému pojetí dospělo Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku ze dne 7. února 2005, ve kterém uvedlo, že tlaková lahev vyrobená z jakéhokoli materiálu, určená k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce či prezentaci výrobku nebo výrobků určených k prodeji konečnému uživateli, je obalem ve smyslu zákona o obalech, pokud je naplněna nebo je uzavřena nebo se stane součástí prodejní jednotky nebo skupiny prodejních jednotek nebo usnadní manipulaci s nimi.
V této souvislosti je třeba říci, že v pochybnostech o tom, zda výrobek je, nebo není obalem, rozhodovalo původně Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství
S účinností od 3.3.2004 přešla uvedená kompetence na Ministerstvo životního prostředí. Jistotu do věci vnesl definitivně až rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2013, sp. zn. 23 Cdo 2001/2011, který i v návaznosti na shora citované stanovisko Ministerstva životního prostředí stanovil, že „ocelová lahev na stlačený plyn je vratným obalem ve smyslu § 2 písm. a) zákona o obalech.“ S účinností od 7.4.2014 jsou navíc v Příloze č. 1 zákona o obalech explicitně zmíněny opakovaně plnitelné ocelové láhve používané pro různé druhy plynů (s výjimkou hasicích přístrojů).
V současnosti jsou pojmy obal, resp. vratný obal a vratný zálohovaný obal definovány v zákoně o obalech
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů, a to buď v rámci otevřeného, či uzavřeného systému, příp. systému smíšeného, nebo využití odpadů z těchto obalů. Osoba, která uvádí na trh výrobky ve vratných zálohovaných obalech, je povinna označit tyto obaly jako vratné zálohované obaly způsobem stanoveným prováděcím předpisem. Stejně tak je tato osoba povinna vykupovat vratné zálohované obaly bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží.
Závěr
Situace obalového konta, ve kterém probíhá distribuce zkapalněného uhlovodíkového plynu, je dle názoru převážné části odborné veřejnosti dlouhodobě nesystémová. Za hlavní nedostatek stávajícího stavu z hlediska obalové problematiky lze považovat jednoznačně absenci všeobecně platného, funkčního systému vracení obalů a opakovaného použití těchto obalů, kdy uvedený stav do značné míry reflektuje proběhnuvší názorové změny týkající se tlakových láhví coby obalů.
Není žádným tajemstvím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době připravuje nový energetický zákon a otevřena by měla být právě i otázka propan-butanových láhví
Bude jedině ku prospěchu věci, podaří-li se uvedenou problematiku zrevidovat komplexně, a to včetně pravidel pro nakládání s obaly.
