Využívání umělé inteligence v oblasti veřejné bezpečnosti představuje významný zásah do základních lidských práv a svobod. Na druhé straně může značně posílit předcházení závažné trestné činnosti. Vrchní soud v Praze se touto problematikou v nedávné době zaobíral. Po důkladném uvážení vydal usnesení, kterým povolil na českém mezinárodním letišti systém, který umožňuje detekovat obličeje osob a vzdáleně je za použití umělé inteligence biometricky identifikovat.
V prosinci 2025 si správce bezpečnostního systému zažádal u Vrchního soudu v Praze (dále jen „soud“) o povolení používání izolovaného systému, který, za pomoci umělé inteligence a kamer, umožní biometricky identifikovat fyzické osoby. Systém umožňuje biometrické rozpoznávání osob, které se vyskytují v monitorovaném prostoru letiště, a jejich porovnání s osobami v databázi Policie ČR, jen na základě biometrických parametrů obličeje. Porovnávání přitom probíhá v reálném čase, což umožňuje identifikovat osoby podezřelé ze spáchání trestných činů i v případech, kdy cestují s pozměněnými doklady.
Právní rámec využití umělé inteligence
Problematiku umělé inteligence a konkrétní požadavky na její systémy upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024 (dále jen „AI Akt“).
Systémy umělé inteligence pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku v reálném čase jsou AI Aktem považovány za vysoce rizikové,[1] a to zejména kvůli jejich potenciálnímu dopadu na základní lidská práva a svobody.
Podmínky pro povolení
Členské státy mohou vysoce rizikové systémy ve veřejně přístupných prostorech, za splnění přísných podmínek upravených v AI Aktu, povolit.
Povolení udělené soudem
Na základě žádosti bylo vydáno usnesení[2], kterým bylo povoleno používání tohoto systému na mezinárodním letišti v České republice. V úvodu soud konstatoval, že kamerový dohled propojený se zpracováním biometrických údajů představuje zásah do práva na respektování soukromého života a do práva na ochranu osobních údajů. Zároveň shledal legitimní a zvlášť naléhavý veřejný zájem na posílení včasné identifikace rizikových osob v prostředí mezinárodního letiště.
Názor soudu
Soud zohlednil, že nejde o plošné rozpoznávání všech osob, ale o cílenou detekci. Dále uvádí, že rozšíření fyzických kontrol a plošných namátkových kontrol by představovalo mnohem intenzivnější zásah. Použití výše uvedeného systému tak považuje za nezbytné a přiměřené.
Časové období, po které má být systém využíván, není veřejně známo z důvodu činnosti zpravodajských služeb a bezpečnosti.
Závěr
Přesný počet kamer, jejich umístění a další související informace nejsou z bezpečnostních důvodů veřejné. S veškerými podklady se ovšem seznámil soud a rozhodl, že povolení na určitou dobu udělí. Právě omezená doba povolení je dle soudu klíčovou pojistkou proti trvalému a rutinnímu využití biometrických prostředků.
JUDr. Ing. Jan Vych, advokát a partner, advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.
Nikol Zlámalová, právní praktikantka, advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.
