Nejvyšší soud vynesl v nedávné době zajímavý rozsudek (26 Cdo 3535/2022 ze dne 20.02.2024), ve kterém dovodil, že společenství vlastníků jednotek je oprávněno „odstřihnout“ od určitých dodávek služeb ty vlastníky jednotlivých jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování.
V minulosti se Nejvyšší soud zabýval možností odepření poskytování služeb souvisejících s užíváním bytu pouze ve vztahu pronajímatele a nájemce. Judikatura v této otázce říkala (a nadále říká) jasné NE. „Pokud nájemce neplatí, může na něm pronajímatel dlužné částky vymáhat a případně dát nájemci výpověď z bytu. Nemůže však nájemci zavřít kohoutky“ říká Vendula Nejedlá, advokátka advokátní kanceláře Z/C/H Legal.
Ve vztahu mezi vlastníkem jednotky a SVJ však Nejvyšší soud otázku možnosti odpojení dodávek až dosud neřešil. Nejvyšší soud v tomto případě dovodil, že judikatura vztahující se k nájemnímu vztahu se mezi SVJ a vlastníky jednotek neprosadí, protože tento vztah se řídí jinou právní úpravou a jinými principy než nájemní vztah.
Majetek
Věděli jste, že po Novém roce může státu propadnout přes sto tisíc nemovitostí?
Nejvyšší soud proto dovodil, že může-li společenství vlastníků rozhodnout o tom, jaké služby bude vlastníkům jednotek zajišťovat, může také rozhodnout o tom, že tyto služby zajišťovat nebude, nebo – je-li to samozřejmě technicky v daném domě možné – že je nebude dodávat vlastníkům jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování.
Nejvyšší soud se však v dané věci zabýval ještě jednou důležitou otázkou, a to přechodem dluhů souvisejících s bytem na nového vlastníka jednotky. Nově Nejvyšší soud potvrdil, že i v případě nabytí vlastnictví k bytu ve veřejné dražbě dobrovolné přechází na nového vlastníka dluhy předchozího vlastníka vůči SVJ.
Kupujete byt a chcete se chránit proti dluhům bývalého vlastníka vůči SVJ? Obraťte se na nás, naše kolegyně Mgr. Vendula Nejedlá Vám s tím ráda poradí.
