Čas na rozmyšlenou
Dvouměsíční lhůta, která je účastníkům poskytnuta v období mezi oznámením o přípustnosti námitek a zahájením sporného řízení, má pro účastníky důležitý význam. V této době je jim totiž umožněno, aby si vzali dostatek času „na rozmyšlenou“, o podaných námitkách a jejich smyslu popřemýšleli a pokusili se nejprve vzájemně dohodnout a nelézt smírné řešení celého sporu.
Výsledek sporného řízení o námitkách totiž nikdy nelze s jistotou předjímat, jakkoliv účastníci mohou být o svém úspěchu pevně přesvědčeni.
Dohoda na smírném řešení věci je tak jedinou jistotou, v níž účastníkům nehrozí žádné riziko náhrady nákladů sporného řízení (vč. nákladů protistrany), pokud by ve sporu nebyli úspěšní.
Především přihlašovatelé napadených označení by se v této fázi měli pokusit vlastníka starší ochranné známky přesvědčit o nalezení dohody na oboustranně přijatelném řešení situace.
Jedním z hlavních způsobů dosažení tohoto cíle může být i nabídka částečného zpětvzetí přihlašovaného označení v rozsahu tříd výrobků a služeb, u nichž existuje překryv se starší ochrannou známkou.
Ne vždy je však podobné řešení účinné (např. vzájemný překryv je natolik široký, že by přihláška ochranné známky poté již nedávala smysl), popř. k dohodě nedojde z jiných důvodů, a v takovém případě věc dospěje do sporné části námitkového řízení.
Sporné řízení o námitkách
V rámci sporného řízení je nejprve vlastník starší ochranné známky povinen vypracovat a předložit svou argumentaci o tom, že přihlašované označení zasahuje do práv k jeho zapsané starší ochranné známce a nemělo by tak dojít k jeho zápisu do rejstříku ochranných známek. Svou argumentaci musí namítající podpořit potřebnými důkazy, přičemž v dalším kroku je řada na přihlašovateli napadeného označení, aby na svou obranu uvedl pádné protiargumenty, jejichž cílem bude zápis přihlašovaného označení ubránit a přesvědčit Úřad o jeho způsobilosti k zápisu do rejstříku ochranných známek.
Tato fáze námitkového řízení je v rámci obranného procesu přihlašovatele vůči podaným námitkám klíčová, jelikož v ní přihlašovatel předkládá Úřadu svou argumentaci, jejímž prostřednictvím může Úřad přesvědčit o tom, že přihlašované označení není se starší ochrannou známkou zaměnitelné.
Argumentace přihlašovatele bývá zpravidla postavena na (ne)zaměnitelnosti výrobků a služeb, pro které je napadené označení přihlašováno, a mělo by zde dojít k důkladnému vizuálnímu, fonetickému a významovému srovnání se starší ochrannou známkou. Přihlašovatel může argumentovat rozdílnými dominantními prvky přihlašovaného označení a starší ochranné známky (např. výrazně odlišnými grafickými prvky, slovy či slovními spojeními, písmeny, barvami atp.), významovými rozdíly obou označení nebo odlišnostmi ve fonetice a výslovnosti, jež jsou schopné obě označení ve vztahu k veřejnosti patřičně rozlišit.
To vše samozřejmě přichází v úvahu za předpokladu, že se účastníci nedohodnou a neurovnají spor smírnou cestou, což je možné i v průběhu sporného řízení.
Pokud k tomu ani v této fázi námitkového řízení nedojde, vydá Úřad na základě předložené argumentace obou účastníků rozhodnutí ve věci. Námitkové řízení musí být vedeno v některém z pěti jazyků Úřadu tak, aby Úřad byl schopen dle argumentace účastníků spor řádně vyhodnotit a ve věci rozhodnout – těmito jazyky jsou angličtina, francouzština, italština, němčina a španělština.
Závěr
Proti rozhodnutí o námitkách, vydaném Úřadem ve sporné části námitkového řízení, má strana, která je tímto rozhodnutím nepříznivě dotčena, právo se odvolat.
Odvolání se podává písemně u Úřadu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ve věci a za jeho podání je třeba zaplatit poplatek ve výši 720 EUR.
Možnosti obrany vůči námitkám proti zápisu ochranné známky EU tedy určitě existují a jsou i relativně široké, je pouze otázkou, do jaké míry je účastníci efektivně využijí.
