V průběhu opakovaných vln pandemie koronaviru podnikatelé řešili dříve jen obtížně představitelné situace a přijímali často nepříjemná rozhodnutí. Stát jim v tom byl alespoň částečně nápomocen i na poli insolvenčního práva.
Již v počátku pandemie, na jaře roku 2020, byl přijat lex-COVID justice. Tento krizový zákon byl následně na podzim téhož roku novelizován a jeho účinky byly prodlouženy až do dnešních dnů.
Lex-COVID dočasně umožnil manažerům krizové řízení jejich firem bez obav z případné osobní odpovědnosti.
Nyní však končí více než roční insolvenční prázdniny. Všichni ti, kterým se nepodařilo podnikání restartovat, by měli zpozornět. Do konce „doby hájení“ zbývá pouhých několik desítek hodin.
Dočasná ochrana končí ve středu 30.6.2021
Co by tedy měli v těchto dnech dělat podnikatelé a statutární zástupci firem? Jaké otázky by si měli pokládat, aby mohli následně s klidem prohlásit, že jednali s řádnou péčí? Nebo – ještě lépe – aby to byli schopni prokázat, když vůči nim později insolvenční správce nebo některý z věřitelů podá žalobu?Pokud se potýkají nadále s důsledky pandemie koronaviru, měli by si na sklonku insolvenčních prázdnin pravdivě odpovědět na otázku, zda se jejich firma nachází nebo může nacházet v úpadku podle insolvenčního zákona. Je přitom lhostejné, zda jde o podnikatele fyzickou osobu nebo o obchodní korporaci, typicky společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.Vzhledem k tomu, že naplnění zákonných znaků úpadku se v praxi příliš nepotkává s byznysovým chápáním, je vhodné vyhledat radu odborníka. Na základě zjištěných informací je na místě jednat a činit konkrétní opatření a kroky. Je pravda, že v některých situacích může být nejlepší strategií nedělat nic. V případě úpadku nebo hrozícího úpadku firmy to tak ale rozhodně není. Podnikatele a manažery firem mohou potkat osobní problémy, když nebudou úpadkovou situaci řešit.
Insolvenční správce nebo věřitelé mohou postihnout osobní majetek statutárních zástupců firem a dalších manažerů
Především se to může stát v důsledku odpovědnosti za opožděně podaný insolvenční návrh na základě nové žaloby na doplnění pasiv. Manažerům hrozí také povinnost vracet zpět odměny, které obdrželi na základě smluv o výkonu funkce. Samostatnou kategorií je trestně-právní odpovědnost, pokud by v rámci krizového řízení po skončení insolvenčních prázdnin zvýhodňovali některé věřitelů na úkor jiných.
Zákon nepostihuje podnikatelský neúspěch, tím spíše, je-li způsobený zcela neočekávanými okolnostmi. Co však stíhá, je nedodržení povinností v situaci, kdy už je jasné, že se podnikání v úpadku nachází, a nelze důvodně předpokládat, že se to v dohledné době změní.
