Čím začít
V první řadě výběrem solidního obchodního partnera, se kterým dostatečně proberete všechny důležité aspekty daného obchodu. Sjednané podmínky potom překlopíte do písemné smlouvy.
Smlouva je opravdovým základem vztahu a její dobré nastavení může sporům buď předejít, zlepšit vyjednávací pozici nebo minimálně zmírnit celou řadu negativních dopadů. Platí přitom, že čím „dražší“ a složitější smlouva, tím více pozornosti je potřeba jí věnovat.
Na co si dát ve smlouvě pozor
Je třeba správně nadefinovat smluvené plnění, podmínky dodání, platební podmínky, smluvní pokuty při porušení smlouvy, zajištění např. formou bankovní záruky nebo výhrady vlastnického práva (možnosti a výhodnost jednotlivých institutů závisí na druhu plnění), možnost odstoupení od smlouvy a také limitace jak smluvních pokut, tak odpovědnosti.
V případě mezinárodního prvku je důležité sjednat ve smlouvě rozhodné právo a též sjednat příslušnost (rozhodčích) soudů.
Pokud smlouva nebude ujednání o rozhodném právu a o řešení sporů obsahovat, vystavujete se velké nejistotě a také vyšším finančním nákladům.
Plnění smlouvy
Vše kolem smlouvy je třeba si pečlivě evidovat a komunikovat písemně (alespoň e-mailem). Čím problémovější obchodní partner, tím větší pozornost je nutné věnovat vzájemné komunikaci a také plnění smlouvy. V případě vzniku jakéhokoli problému ze smlouvy je třeba zjistit, o jak závažný problém se jedná, jak velké (finanční) riziko hrozí a jak je možné toto riziko snížit.
Konzultace s právníkem v úvodní fázi může výrazně snížit budoucí náklady a také předejít soudnímu sporu.
Specifika pracovní smlouvy
Povinnou náležitostí pracovní smlouvy je podle zákoníku práce: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Smlouva tedy může být poměrně stručná. Pokud je pracovní poměr na dobu určitou, je třeba to ve smlouvě uvést. Dále je vhodné ve smlouvě sjednat např. zkušební dobu a souhlas s vysíláním na pracovní cesty. Veškeré další důležité informace, které nejsou ve smlouvě (např. nárok na dovolenou, výplatní termín, pravidla odměňování apod.), musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit jinak, například formou vnitřních předpisů.
Cokoliv je uvedeno v pracovní smlouvě, lze změnit jen na základě dohody se zaměstnancem.
Naopak vnitřní předpis stejně jako mzdový výměr může zaměstnavatel změnit jednostranně i bez souhlasu zaměstnance.
Úkoly zaměstnance a jak reagovat při jejich porušení
Zaměstnavatel by měl dostatečně definovat úkoly zaměstnance v rámci sjednaného druhu práce, a to i s ohledem na případné porušování povinností zaměstnanců.
Pro případ, že zaměstnanec své úkoly neplní dobře, je třeba mít podloženo, jaké úkoly zaměstnanec má a jak je plní.
Veškeré problémy se zaměstnanci je třeba zdokumentovat a řešit průběžně. Zákoník práce je poměrně striktní, zejména pokud jde o výpovědní důvody, a proto je nutné vést pracovněprávní dokumentaci pečlivě, jinak ve sporu zaměstnavatel neobstojí. Soudy navíc často stojí na straně zaměstnanců, proto i v pracovněprávních vztazích platí, že je nutné si svého smluvního partnera (zaměstnance) vybírat velmi pečlivě. V opačném případě se nesprávný výběr může velmi prodražit.
