Nevím, jestli úplně každý, ale asi mnozí mají občas pocit, že by někoho měli zavřít až zčerná. Možná to není úplně slušné, ale lidské určitě. Demonstrace takového přání před soudem, kde zrovna mají soudit někoho, komu by dav zčernání přál je ale něco hodně jiného. Rovnou řeknu, ohavného. A je úplně jedno, jak moc je obžalovaný, komu nesympatický.
Demonstrace
Ze své podstaty je demonstrace vyjádřením mínění, představy o tom, co by se mělo stát nebo co by se dít nemělo. A současně apelem na ty, kteří takové dění nebo nedění mohou ovlivnit.
Jaký smysl má ale demonstrace před soudem, když demonstranti rozhodně nemohou vědět, jak by měl rozsudek vypadat?
To bude vědět jen soud a až na základě zhodnocení všech důkazů, včetně těch, které budou provedeny až v hlavním líčení.
Snaha ovlivnit soud
V případě Ing. Babiše se u příležitosti zahájení hlavního líčení sešel před Městským soudem v Praze dav a zřetelně dával najevo svou jasnou představu, jak to má dopadnout.
Aby bylo každému, asi zejména soudcům jasno, co se po nich žádá, přivlekli s sebou účastníci shromáždění cosi jako alegorický vůz s vězeňskou celou. Přitom každý ví, že o vině nebo nevině má rozhodovat nezávislý soud a ne ti, co se shromáždili před soudní budovou
Demonstrace za uznání viny tedy nemá žádný jiný smysl než jako pokus ovlivnit rozsudek. Protože legálně to nejde, jde jednoznačně o pokus nelegálního nátlaku. Což nutně evokuje otázku.
Co budou demonstranti dělat, když Ing. Babiše soud neodsoudí? Uspořádají mítink na oslavu nezávislé justice nebo se pokusí zlynčovat obžalovaného a pro jistotu i soudce, co jim nesplnili přání?
Nejspíš ani jedno, ale názorově budou jistě blíž k druhému. Jde totiž o stále stejný typ lidí.V roce 1952, je to zrovna takové pěkné výročí, nejdřív odsoudili Rudolfa Slánského a pak o též i pověsili. Není pochyb, že to byla justiční vražda. Za sebe jeho smrti nijak nelituji, dokonce si myslím, že se ten bolševik neměl nikdy narodit.
Ale to neznamená, že schvaluji monstrproces, jehož jediným smyslem a cílem bylo popravu legitimovat
Tehdy se také podobná „veřejnost“ vyjadřovala k tomu, jak by měl soud rozhodnout. Pravda v dost větším měřítku, většinově, organizovaně a mnohem jednoznačněji. Psům psí smrt bylo jedno z hlavních hesel tehdejší kampaně.
Závěr
Těch pár křiklounů před Městským soudem v Praze nesahá tehdejším bojovníkům za spravedlivost ani po kotníky. Což ale neznamená, že by z mého pohledu byly sympatičtější.
Autor: Tomáš Sokol
