Spojte se s námi

Co hledáte?

Justice

Cenzura není

Cenzura je historicky vnímána jako mocenský zásah do práva vydavatele publikovat texty svobodně, podle své úvahy. Zdůrazňuji vydavatele. To, že fakticky postihovala autory textu, který s vydavatelem nemusel být totožný je jistě podstatná část problému, ale pro další úvahu irelevantní.

A není důležité, zda vůle vydavatele byla znásilněna ex post, následnou cenzurou, nebo cenzurou předběžnou, případně rovnou autocenzurou samotného vydavatele. Dílem z přesvědčení, dílem dle vědomí, že „z tohohle by byl malér“. Což byla forma, typická pro dobu komunistického útlaku.

Z mého pohledu je důležitá svoboda vydavatele rozhodnout se, co bude publikovat

Kdo o tom rozhoduje

Ve svobodné společnosti až do nástupu sociálních sítí platilo zcela bezvýjimečně, že o tom, co bude publikováno rozhoduje vydavatel. Majitel nebo jeho pověřený zástupce.

I člověku, který nevyniká intelektuální hbitostí je jasné, že nemůže přijít k vydavateli časopisu a nárokovat si, aby otiskl jeho příspěvek

A nikoho nenapadne, že by to mohla být cenzura. Podobně do rozhlasu nebo televize se nikdo nedere s tvrzením, že ho prostě musí pustit do vysílání a nemohou ho cenzurovat.

Sociální sítě

Sociální sítě mají také majitele, ale pokud ten někomu smaže jeho text, vypukne vřava, v níž nejsilněji zaznívá právě námitka, že jde o cenzuru. Nejde. To jen majitel něčeho, co se mnohým jeví jako svobodný, obecně přístupný komunikační prostor, dává najevo, že existuje, síť je jeho on si se svým majetkem bude dělat to, co uzná za vhodné.

Objevují se názory, že sociální síť je něco jiného, než noviny nebo televize, jde o formu veřejné diskuse, a proto by z ní nikdo neměl být vylučován

Takže jsou vymýšlena, dokonce na úrovni EU, jakási pravidla, údajně na ochranu svobody slova.

Buďte vidět!
Natočte video nebo podcast
a oslovte nové klienty.

ZEPTEJTE SE

Ve skutečnosti je to ale trochu jinak

Od povinnosti státu nezasahovat do svobody projevu, není-li realizována v rozporu se zájmy demokratické společnosti, bychom se měli přesunout k povinnosti státu, zajistit, aby kdokoliv mohl svobodu slova realizovat veřejným vystoupením. Jestli to je posun správným směrem je jistě věc diskuse.

V každém případě ale vidím dvě vady téhle ideji

Jednak je tu fakt soukromého vlastnictví, které lze omezit jen v důležitém zájmu demokratické společnosti. A za náhradu! Vadou dvě je uvažovaný způsob ochrany proti mazání. Mně známé projekty počítají, protože jinak to asi nejde, se soudním přezkumem důvodnosti smazání textu. Což mi připadá, krom jiných nedostatků, dost neoperativní.

Závěr

Je otázkou, jaký smysl bude mít dvouletý spor o smazaný příspěvek, i kdyby na konci bylo autorovo vítezství. V každém případě to ale nebude spor o cenzuru.

Námět na téma

Líbil se Vám náš příspěvek? Jaké další téma chcete vidět na LEAGLEONE?

Mohlo by vás zajímat

Majetek

Novelu energetického zákona, která umožňuje sdílení energií, zaznamenala pouze čtvrtina populace. Přes 40 % se ale s problematikou setkalo. Zájem sdílet elektřinu deklarují 3...

Justice

V České republice se ročně spáchá asi dvanáct tisíc znásilnění. Na policii je jich nahlášeno ale pouze šest set. Ve většině případů je pachatel...

Legislativa

Zpozdili jste se někdy s fakturací své odměny? Pokud ano, tak zbystřete! Velký senát Nejvyššího soudu nedávno vydal významný rozsudek 31 Cdo 3125/2022 v oblasti promlčení,...

Advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se snaží zvýšit bezpečnost advokátních úschov vůči možným zpronevěrám. Nově proto stanovila advokátům povinnost informovat klienty, že si od bank...