Navrhovaným zkrácením doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky klesne podle InsolCentra míra splacených závazků. Jeho jednatelka Jarmila Veselá na sněmovním semináři uvedla, že stát se v posledních letech zejména omezil na to, že pomáhá dlužníkům. Na semináři se sešli především kritici vládní předlohy, kterou bude schvalovat Sněmovna pravděpodobně v květnu. Nových pravidel oddlužení se zastával náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel. Poukazoval zejména na zpřísnění kontroly dlužníků, zda plní v oddlužení stanovené povinnosti.
V minulosti získávali věřitelé od lidí v oddlužení podle Veselé v průměru 56 procent svých pohledávek. Po novele z roku 2019, která zrušila povinnost úhrady nejméně 30 procent dluhu a zavedla tříleté oddlužení například pro seniory, invalidy a děti, činí předpokládaná míra uhrazených závazků asi 18 procent, reálně by mohla být podle Veselé 16,5 procenta. Za účinnosti nyní schvalované novely podle ní míra v modelovém výpočtu ze současných poměrů klesá na 10,7 procenta.
“Novela, pokud se nenajdou další kontrolní mechanismy, dál uleví dlužníkům, ale ne na úkor státu, ale věřitelů,” řekl člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský. Lidé už podle něho neberou oddlužení jako dobrodiní, ale jako samozřejmost. Vzhledem k vychýlení vztahu mezi věřitelem a dlužníkem je podle Žižlavského otázka, zda by schvalovaná úprava pravidel oddlužení obstála před Ústavním soudem. “Morálním hazardem je posilování vědomí, že dlužník za svůj dluh zas až tak moc neodpovídá,” soudí Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Podle Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni je zkrácení doby oddlužení “silně prodlužnickým opatřením” a je třeba je vyvážit jiným pravidlem ke zlepšení postavení věřitelů.
“Pokud v rámci oddlužení budeme důslední a budeme dbát na to, aby dlužník vyvíjel maximální činnost k tomu, aby uspokojil své věřitele, tak k žádným takovým katastrofickým scénářům vůbec nemusí dojít,” zdůraznil Daňhel. Kontrola plnění pravidel oddlužení má být podle něho přísnější ze strany insolvenčního správce, insolvenčního soudu i věřitelů. Pokud se dlužníkovi nebude dařit, bude možné proces prodloužit o další rok a následně případně o dalšího půl roku, upozornil. Nynější základní pětiletou dobu oddlužení má Daňhel za dlouhou. Zkušenost je taková, že řada dlužníků přestává platit a výtěžek se snižuje, podotkl.
Nynější změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahoval i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ke kritikům novely patří poslanci opozičního hnutí ANO, jehož dva zástupci Taťána Malá a Patrik Nacher dnešní seminář zaštítili.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku a funguje v Česku 16 let. Podle údajů InsolCentra, které se věnuje mimo jiné rozborům a statistikám ohledně insolvencí, vstoupilo dosud do oddlužení zhruba 301.500 lidí a 171.800 z nich dosáhlo osvobození od dluhů. Aktuálně je v procesu asi 98.000 lidí, průměrný dluh činí 1,35 milionu korun.
„Dluh má tu úžasnou vlastnost, že nezmizí,“ řekl v závěru diskuse doktor Žižlavský. “O co víc odpustíme dlužníkům, o to víc zaplatí zbytek společnosti.“
LEAGLEONE, ČTK
