PRAHA „ Mým cílem je vybudování trojgeneračního systému, aby na fakultě vedle sebe působili začínající doktorandi, zralí pedagogové středního věku i moudří z generace rádců,” říká v rozhovoru pro LN Stanislav Balík, někdejší ústavní soudce a nově zvolený děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni s funkčním obdobím od ledna 2020.
LN: Kdy ve Vás uzrálo rozhodnutí ujmout se kormidla Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni?
Už v roce 2009, kdy se řešila budoucnost fakulty, jsem si říkal, že to je nesmírná škoda, že jsem vázaný funkcí soudce Ústavního soudu. Tehdy jsem si uvědomoval, že fakulta potřebuje někoho, kdo by je jí vřele a otcovsky ujal. Na fakultě učím od roku 1996, mám to tu rád, ale především jsem měl rád studenty, kterých se to dotklo, a měl jsem o ně obavy. Už tehdy jsem se snažil bojovat za zachování fakulty. Poté, kdy byl děkanem zvolen docent Pauly, jsem věděl, že se fakulta ubírá dobrým směrem. Když se schylovalo ke konci jeho funkčního období, byl jsem osloven, zda bych kandidaturu nepřijal. Můj vztah fakultě se nijak nezměnil, takže jsem ji přijal, a nakonec jsem neměl žádného protikandidáta.
LN: Takže k fakultě máte osobní vztah…
Ano, nemohu také zapomenout, že můj tatínek (profesor Stanislav Balík – red.) stál u zrodu fakulty a léta tam učil. Já jsem mu byl po boku neformálním žákem. Tatínek do poslední chvíle fakultu sledoval a měl ji v oblibě, takže to dělám i trochu pro zachování rodinné tradice. Tatínek vzpomínal, že profesor Arnošt Wenig-Malovský, který ho učil, mu jednoho dne řekl, že studenti mají na učiteli poznat, že je má rád a že má rád obor, který pěstuje. Toho jsme se s tatínkem drželi a chci, aby to tak bylo nadále s těmi, kdo na fakultě působí.
Celý článek naleznete zde.
