Soudci už podali k soudům desítky žalob kvůli doplacení letošních platů v souvislosti s novelou zákona o platech představitelů státu. Řekl to prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Vzory žalob, které unie poskytla svým členům, počítají se dvěma variantami: buď s přerušením soudního řízení a předložením otázky k posouzení Ústavnímu soudu, nebo s přímým použitím práva Evropské unie. Soudní dvůr EU totiž v únoru vydal rozsudek, který podle názoru Justičního grémia dopadá i na dvě sporná ustanovení příslušné novely.
Novelu, podle níž mají letos platy soudců v podstatě stagnovat, vetoval prezident státu, Sněmovna ho však v březnu přehlasovala. Justiční grémium – tedy představitelé soudů a státních zastupitelství – tvrdí, že dva články novely odporují českému ústavnímu pořádku. V jednom z nich se stanoví platová základna soudců, ve druhém se píše, že novela se má použít zpětně od 1. ledna. Soudcovská unie proto v březnu vyzvala soudce, aby se platových nároků domáhali soudní cestou.
„Jako Soudcovská unie počty žalob cíleně nesledujeme, abychom nevytvářeli tlak na soudce, kteří to budou rozhodovat. Z neformálních debat ale vím, že podaných žalob jsou určitě desítky,“ sdělil Vávra. Jednotlivé žaloby míří na předsedy soudů, kteří v souladu s novelou vydali nové platové výměry. Server iROZHLAS.cz dnes uvedl, že například Okresní soud v Ústí nad Labem eviduje takových žalob pět, přičemž je podali jak soudci tamního soudu, tak i soudci ústeckého krajského soudu.
„Netuším, jestli žalobci podali žaloby podle práva EU, nebo na přerušení a posouzení Ústavním soudem. A hlavně nevím, jaký právní výklad zaujme konkrétní soudce, který to dostane na stůl,“ řekl šéf unie. Podle Radiožurnálu podal žalobu i Vávra. Konkrétní částka, o kterou soudci kvůli novele přišli, se liší podle věku konkrétního soudce a jeho zařazení v soudní soustavě.
Takzvané primární unijní právo má u českých soudů aplikační přednost před tuzemským právem, které je s ním v rozporu. Přímá aplikace unijního práva se podle Vávry využívá zejména v právu korporátním. „Tam jsou unifikace nejtvrdší a nadnárodní firmy je také nejvíce vymáhají. Tady je to do jisté míry novinka, že se to rozhodnutí Soudního dvora týká vnitrostátní úpravy,“ uvedl.
Únorové rozhodnutí Soudního dvora v Lucemburku podle něj nepřišlo s ničím novým oproti názoru, který už celá léta zastává český Ústavní soud. „Říká, že je možné snížit nebo zmrazit platy, ale jedině když je to všem služebníkům státu stejnou měrou,“ dodal Vávra.
Kroky, které soudci podnikají, je zpochybnění platové základny, podporuje i Unie státních zástupců. Sama ale teprve diskutuje o tom, zda vůbec a případně jak napadnout podobu letošní platové základny státních zástupců, napsal prezident unie Tomáš Foldyna.
„Vzhledem k tomu, že státní zástupci nejsou v Ústavě ČR součástí moci soudní, nedopadají na ně bez dalšího nálezy Ústavního soudu, byť by se nás měly týkat alespoň zprostředkovaně díky navázání naší platové základny na platovou základnu soudců,“ vysvětlil Foldyna. Státní zástupci proto podle něj musí zvažovat jinou právní argumentaci než soudci.
„Věříme, že pokud soudci se svými nároky uspějí, přistoupí političtí představitelé státu ke korekci platové základny státních zástupců tak, aby tato stále činila 90 procent platové základny soudců,“ uzavřel. Server iROZHLAS.cz doplnil, že Unie státních zástupců chce definitivní stanovisko ohledně podávání žalob zaujmout na shromáždění v pondělí 19. května.
Zdroj: ČTK, 13. 5. 2025
