Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon bude v Senátu vysvětlovat svou roli při odškodnění poškozených klientů v kauze H-System i v dalších případech, které řešil jako soudce Nejvyššího soudu. Některé rozsudky, pod nimiž je podepsán, podle médií posléze kritizoval a zrušil Ústavní soud, což vadí některým senátorům. I předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) vnímá Simona jako problematického kandidáta. Pokud někdo rozhoduje tak, že to musí Ústavní soud rušit, tak nemá co na Ústavním soudu dělat, řekl dnešnímu Právu.
Simon si však myslí, že ho role v kauze H-System z působení na Ústavním soudu nediskvalifikuje. Na dotaz Lidových novin (LN) v úterý uvedl, že rozhodoval vždy nestranně a objektivně. Kvůli rozhodování Simona ve věci odškodnění za H-System má s jeho kandidaturou problém senátorka Hana Marvanová (za Spolu), která na ěkteré verdikty upozornila. “Nemůžu ho kvůli tomu podpořit,” řekla LN právnička, která zastupovala oběti zkrachovalé firmy slibující dostupné bydlení.
Ne že jsou nedokonalá, ale nezákonná, a proto jsou zrušena.
Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Několik desítek poškozených se léta pokoušelo u soudů získat od státu odškodné. Část těchto případů dospěla k Nejvyššímu soudu, který však podle Ústavního soudu kompenzoval způsobené škody nedostatečně. Simon byl už v té době předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu.
Simon LN sdělil, že si za tehdejšími rozhodnutími stojí i přesto, že poškození klienti H-Systemu dostali finanční kompenzaci od ministerstva spravedlnosti. Ochrana základních práv a svobod a nestranné a objektivní rozhodování pro něj bylo a je absolutní prioritou, zdůraznil.
Podívejte se na video se soudcem Pavlem Simonem ohledně kauzy Grubner. ⬇
Podle Práva byl Simon byl také jedním ze soudců, který zamítl žalobu chartisty Petra Hanzlíka žádajícího odškodnění od státu za nucenou emigraci po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB) při takzvané akci Asanace.
Tehdejší rozhodnutí Nejvyššího soudu se mi nelíbilo a ve velké míře selhal i stát, proto jsem se za oběti postavila.
“Takových rozsudků je celá řada. Mám v ruce sedm rozsudků pana doktora Simona, kde Ústavní soud konstatuje, že jeho rozhodnutí jsou protiústavní. Čili ne že jsou nedokonalá, ale nezákonná, a proto jsou zrušena,” řekla Právu Marvanová. O Simonově roli v kauze H-System informovala členy ústavně-právního výboru Senátu, který bude kandidáta prezidenta Petra Pavla do Ústavního soudu posuzovat. Definitivně rozhodne celá horní komora parlamentu.
Simon argumentuje tím, že je v právu u dosud neřešených otázek běžné, když mají dva soudy na stejnou věc různý názor. Ústavní právník Jan Kysela, který vede prezidentův konzultační panel pro výběr kandidátů na ústavní soudce, LN řekl, že ideální adept neexistuje. Při výběru panel podle něj bral v potaz Simonovy zkušenosti z českých i evropských soudů či jeho odbornost při posuzování vztahu mezi jednotlivcem a státem. “Zkrátka to, že vyšší instance nedá někomu za pravdu, je běžný osud soudního řízení,” uvedl Kysela pro Právo.
Simona se zastala například bývalá ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která před šesti lety stála u prvního rozhodnutí Ústavního soudu v kauze H-System. “Tehdejší rozhodnutí Nejvyššího soudu se mi nelíbilo a ve velké míře selhal i stát, proto jsem se za oběti postavila. Soudci Simonovi bych to však nějak strašně nevyčítala. Každý obecný soudce sem tam rozhodne jinak, než si pak myslí Ústavní soud,” řekla Deníku N.
Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých kandidátů: Josefa Baxu, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Jana Wintra. Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr po kritice, které čelil ohledně svého předlistopadového působení v justici. Ústavních soudců je tak nyní 14 z předpokládaných 15.
ČTK, PRAHA
