Sněmovna dnes schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Předlohu, kterou teď dostanou k posouzení senátoři, odráží změny zejména v insolvenčním právu.
Dolní komora do novely vložila na návrh sociálního výboru zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problémem totiž podle zdůvodnění úpravy nejsou legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.
“Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,” stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.
Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.
Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.
Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce je by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění.
ČTK, Praha