Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nesouhlasí s osvobozením pražské státní zástupkyně Sylvy Krützner v kauze krácení daně při prodeji bytu. I napodruhé podal k Nejvyššímu soudu dovolání v její neprospěch. Uvedl to mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Krützner působí jako náměstkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6. Čelila obžalobě z toho, že úmyslně neodvedla daň ve výši 346.000 korun. Pokud by ji soudy pravomocně uznaly vinnou, nemohla by nadále pracovat jako státní zástupkyně. Pražský městský soud ale loni v listopadu uvěřil její obhajobě, podle níž byla žena přesvědčena o tom, že je od daňové povinnosti osvobozena.”
Právě tento příjem nepřiznala úřadům.
Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí se závěrem Městského soudu v Praze, který posoudil jednání obviněné tak, že jednala v právním omylu, a nebyla tak naplněna subjektivní stránka činu,” sdělil mluvčí. To, že Krützner od daně osvobozena nebyla, a jejím neodvedením tedy naplnila takzvanou objektivní stránku trestného činu krácení daně, konstatoval Nejvyšší soud už dříve po prvním Střížově dovolání. Pražský městský soud pak znovu zkoumal ještě to, zda Krützner naplnila i subjektivní stránku trestného činu – tedy zda chtěla daň zkrátit, a to se podle jeho závěru neprokázalo.
Zisk z prodeje
Krützner začínala kariéru jako čekatelka v Praze 10, kde si úspěšně zažádala o přidělení služebního bytu. Nastěhovala se do něj v roce 2008, o čtyři roky později jej od městské části odkoupila zhruba za 900.000 korun. Po dalších dvou letech jej prodala dalšímu majiteli za 3,4 milionu Kč. Právě tento příjem nepřiznala úřadům. Po zahájení stíhání danou částku finančnímu úřadu doplatila. Obvodní soud pro Prahu 5 ženu původně uznal vinnou a uložil jí peněžitý trest ve výši neodvedené daně. Městský soud v Praze ji poté na základě jejího odvolání osvobodil, tehdy se ale do věci poprvé vložil Stříž svým dovoláním, a věc se proto řešila na úrovni odvolacího soudu znovu.
Obžaloba v minulosti upozorňovala i na okolnosti, za nichž Krützner na služební byt vůbec dosáhla. V žádosti podle státního zástupce uváděla věci, která se nezakládaly na pravdě. Například napsala, že není vlastnicí žádné nemovitosti, přitom od roku 2001 vlastnila byt v Mladé Boleslavi. Podle žalobce od počátku věděla, že byt půjde do privatizace a chtěla ho získat a několikanásobně zhodnotit prodejem.
ČTK, Praha
