Koronavirová pandemie má výrazný ekonomický dopad jak na podnikatele, tak na spotřebitele. Mnoho lidí se ocitlo v dluhové pasti. Zvlášť když mají na svém kontě více exekucí, sami se z toho nedostanou. Pro takové případy existuje oddlužení.
Dlužník se po stanovenou dobu snaží, aby splatil co nejvíce dluhů, a pak se mu zbytek dluhů odpustí. “Až donedávna platili dlužníci v oddluženích průměrně 56 % svých dluhů, ale od roku 2019 začalo toto procento prudce klesat,” říká advokát Michal Žižlavský, člen představenstva a předseda insolvenční sekce České advokátní komory.
Až donedávna platili dlužníci v oddluženích 56 % dluhů, ale od roku 2019 začalo toto procento prudce klesat.
“Oddlužení člověku dává možnost restartu a druhého začátku,” říká Patrik Nacher, poslanec za hnutí ANO a předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele.
Oddlužení dává člověku možnost restartu a druhého začátku.
Nejdeme ale příliš daleko? Právní úprava oddlužení prošla nedávno velkými změnami. V roce 2019 došlo k výraznému zmírnění podmínek oddlužení. A v tomto trendu hodlá vláda letos pokračovat. Hned z kraje roku 2021 projednává parlament plošné zkrácení oddlužení z původních 5 let na 3 roky. Zkusme vyslovit alespoň hrubý odhad vývoje procenta placení dluhů: Původních 56 % po novele v roce 2019 již podle některých odhadů pokleslo na 43 %. Nyní by z toho měly zbýt 3/5, což je 25,8 %. Ustojí ekonomika takový náraz?
V roce 2019 se zmírnily podmínky oddlužení. Původních 56 % pokleslo na 43 %. Nyní by to mělo být jen 25,8 %. Ustojí to ekonomika?
Je to správný trend? Vžila se mylná představa, že prostřednictvím oddlužení se bohatým bere a chudým dává. Mezi věřiteli ale nejsou jen banky nebo poskytovatelé spotřebitelských půjček. Jsou to živnostníci, které postihla krize nejvíce, a kteří jsou závislí na platbách svých zákazníků, jsou to matky samoživitelky s nároky na výživné nebo společenství vlastníků jednotek, kde jeden majitel bytu neplatí za společné služby. Jsou to stát a obce, kterým někteří spoluobčané neplatí daně, sociální a nemocenské odvody a komunální služby. Chceme platit za ty, kdo se oddlužují? Chceme podporovat spotřebitele, kteří žijí nad své poměry, nespoří, ale půjčují si na drahé dovolené a vánoční dárky? Nebylo by vhodné, aby stát, když mění pravidla, jednal uvážlivě? Neměl by se ptát nás ostatních, v jaké míře chceme nést náklady černých pasažérů systému? Například Česká advokátní komora je toho názoru, že plošné zkrácení oddlužení spotřebitelů z 5-ti na 3 roky není vhodné bez odpovídající společenské a odborné diskuze, bez vyvážení legitimních zájmů podnikatelů jako věřitelů, bez standardního legislativního procesu a bez projednání v Legislativní radě vlády (k němuž nedošlo). Oficiální negativní stanovisko České advokátní komory naleznete zde. Pořad Cui bono nahrazuje debatu, která neproběhla. O dopadech změn oddlužení diskutují elitní insolvenční právník Michal Žižlavský a poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher.
Dozvíte se:
- jak funguje oddlužení,
- kdo se může oddlužit a za jakých podmínek,
- kdy je možný vstup do oddlužení,
- jaké změny letos čekají podnikatele a spotřebitele,
- co přinese zkrácení oddlužení na 3 roky,
- kdo kontroluje dlužníka,
- kdo a kdy může odpustit dlužníkovi jeho dluhy.
