Rozmáhá se nám tady takový nešvar. Policie sděluje obvinění advokátům za to, že radí svým klientům. Právníci jim prostě splývají s podezřelými. Tak je “přibalí” do usnesení o zahájení trestního stíhání.
Stíhání advokátů za poskytování právních služeb má stejnou logiku jako stíhání státních zástupců za to, že podávají obžaloby anebo soudců za to, že soudí
Ve zkratce si dovolím říci, že na nás za zdmi právního státu pomrkává zlýma očkama policejní stát. Kdo nevěří, ať čte zde. Oč jde? Policejní orgán někoho podezírá z trestného činu. Ten někdo se činu buď dopustil nebo nedopustil. V civilizovaných zemích má každý podezřelý právo nevypovídat. Uplatňuje se zákaz donucování k sebeobviňování. Z amerických filmů jej známe z poučení Miranda warning. U nás je součástí ústavního práva na spravedlivý proces. V totalitních režimech je to jiné. Podezřelý bývá k výpovědi nucen, třeba i mučením. Připomenu film Kladivo na čarodějnice nebo politické procesy 50. let, které u nás vedl prokurátor Urválek.
Když advokát pomáhá podezřelému uplatnit jeho ústavní právo nevypovídat, a sám je za to stíhán, je to barbarské jednání
Nejde o advokáty. Jde o základní lidská práva těch, kdo jsou anebo budou z něčeho obvinění. Ať už právem nebo neprávem.
Jde o názor autora, nikoli LEAGLEONE
