Spojte se s námi

Co hledáte?

Justice

Podmínky vzniku branné povinnosti a její obsah

Pevně věříme, že tento článek bude pouze teoretickým průvodcem úpravy institutu branné povinnosti a nebude nutné jej využít jako praktické vodítko, a to zejména v souvislosti s aktuální s aktuální situací na Východě, považujeme za vhodné krátký exkurz do této problematiky čtenářům nastínit.

Branná povinnost je založena ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a protože jde o povinnost ústavní, váže se výlučně na státní občanství České republiky.

Principem této povinnosti je plnění úkolů ozbrojených sil, které jsou dány zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky

Bezpečnost naší republiky je ústavně zakotveným souborem zájmů a povinností, které společně zajišťují mírové a bezpečné fungování České republiky. Jedná se zejména o zajištění svrchovanosti a územní celistvosti, ochranu demokratických základů, životů, zdraví a majetku osob.Zajištěním bezpečnosti České republiky je pověřena Armáda České republiky prostřednictvím vojáků z povolání. Z tohoto principu však existují výjimky.

S ohledem na důležitost této ústavní povinnosti v některých výjimečných situacích dochází kromě zapojení profesionalizovaných ozbrojených složek také k zapojení složek neprofesionálních, tedy rovněž běžných občanů

Považujeme za vhodné uvést, že s naplněním obsahu branné povinnosti se povětšinou nesetkáváme období mírového stavu. V takové situaci převládá princip profesionalizace ozbrojených složek, tedy plnění úkolů ozbrojených sil vojáky z povolání prostřednictvím vojenské činné služby. Výjimkou je dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti, a to prostřednictvím podané žádosti.

Zajímavostí je, že takovou žádost může podat i cizinec. Zjednodušeně lze tedy shrnout, že v době mírového stavu jsou vojáky v činné službě jen příslušníci ozbrojených sil (s čímž se váže rovněž omezení některých lidských práv, zejména politických či práva na podnikání) a ostatní považuje zákon za vojáky v záloze

Branná povinnost je upravena zákonem č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, (dále jako „Branný zákon“) a je institutem vytvořeným na bázi povinnosti, proto je i její naplnění značně omezeno a navázáno na režim tzv. krizových situací České republiky. Těmito situacemi, resp. stavy jsou stav ohrožení státu a válečný stav. Stav ohrožení státu je vyhlášen tehdy, pokud jsou dány důvody bezprostředního ohrožení svrchovanosti státu, územní celistvosti státu nebo jeho demokratického zřízení. K vyhlášení válečného stavu dochází v době, kdy je vyhlašující stát v ozbrojeném konfliktu s dalšími státy.

Povinností českého občana je plnit úkoly ozbrojených sil, a zajistit tak bezpečnost, tuto označujeme jako tzv. brannou povinnost. Vojákem se pak občan stává dnem právní moci rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu

Toto rozhodnutí vydává odvodní komise při odvodním řízení. Daná povinnost není vázána na pohlaví, ale vzniká občanům České republiky dnem dovršení 18 let, případně osobám starším 18 let dnem nabytí českého občanství. Obecná věková hranice, kterou branná povinnost zaniká, je dovršení 60 let, přičemž vojákům z povolání zaniká branná povinnost až dosažením věku 62 let.

Základními složkami branné povinnosti jsou odvodní povinnost a služební povinnost

Každý občan České republiky splňující věkovou hranici či kvalifikaci je povinen podrobit se odvodnímu řízení (v tomto okamžiku je považován za tzv. brance) a v důsledku rozhodnutí odvodní komise o schopnosti ke službě následně vzniká povinnost výkonu vojenské činné služby.K odvodnímu řízení za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu povolávají občany krajská vojenská velitelství, a to na základě přechozího nařízení vlády.

Tímto nařízením stanoví vláda počet občanů, kteří jsou povinni podrobit se odvodnímu řízení ve vztahu k ročníku narození nebo odborné kvalifikaci a v souladu s potřebami ozbrojených sil

Buďte vidět!
Natočte video nebo podcast
a oslovte nové klienty.

REZERVOVAT

V čem služební povinnost spočívá?

V podstatě jde o nástupu a samotný výkon vojenské služby – ta vznikne dnem právní moci odvodního rozhodnutí o schopnosti brance k vojenské činné službě. Proti takovému rozhodnutí je možno se bránit podáním žádosti o obnovu odvodního řízení u vyšší odvodní komise.

Branná povinnost zanikne v případně trvalé zdravotní neschopnosti občana, omezením svéprávnosti, případně když pozbude státní občanství. Možným důvodem zániku vojáků v záloze je také, pokud odmítnou výkon služby v důsledku svého svědomí či náboženského vyznání.Nicméně odlišujme od branné povinnosti běžných „civilních“ občanů naší republiky tzv. službu v operačním nasazení a mimořádnou službu. Služba operačního nasazení se dotýká vojáků v aktivní záloze či v záloze v období mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. Voják v aktivní záloze smí být povolán k operační službě v délce maximálně 7 měsíců v kalendářním roce. Vojáka v záloze lze s jeho souhlasem povolat ke službě v operačním nasazení v celkové délce 30 dnů v kalendářním roce.Mimořádná služba je vojenská činná služba vykonávaná vojáky z povolání, vojáky na vojenském cvičení, vojáky v aktivní záloze nebo vojáky v záloze v období stavu ohrožení státu či válečného stavu. K výkonu mimořádné služby jsou vojáci v záloze z pravidla hromadně povoláváni, tzv. mobilizováni. Mimořádná služba trvá nejdéle 3 měsíce po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

V případě potřeby doplnění stavu ozbrojených sil se tedy postupuje následovně:

A. Mírový stav

  1. činná služba vojáků z povolání
  2. operační nasazení aktivních záloh či záloh, na základě povolávacího rozkazu

B. Stav ohrožení státu či válečný stav

  1. vojáci z povolání
  2. mimořádná služba aktivních záloh či záloh, na základě mobilizace
  3. branci, kterým vznikla povinnost služby – na základě dobrovolně převzaté povinnosti či na základě rozhodnutí v odvodním řízení

Branná povinnost však neplatí plošně, v případě vojáků z povolání jsou dány rovněž výjimky z povolání ke službě mimořádné, zmíněné výjimky jsou dány u následujících osob:

  • těhotné ženy nejsou povolávány ani k odvodnímu řízení, ani k výkonu mimořádné služby;
  • ženy či muži, kteří pečují o dítě do 3 let se nepovolávají k odvodnímu řízení, pokud nedají souhlas;
  • žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se nepovolávají k výkonu mimořádné služby;
  • osamělá žena a osamělý muž, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let se rovněž nepovolávají k výkonu mimořádné služby;
  • někteří ústavní činitelé, hejtmani krajů, primátor hl. m. Prahy a další osoby uvedené v ust. § 25 Branného zákona nejsou po dobu výkonu své funkce povoláváni ani k odvodnímu řízení, ani k výkonu mimořádné služby, neboť je nezbytné, aby rovněž v době ohrožení státu či válečného stavu mohli plnit povinnosti jim svěřené
Autor: Alice Hejzlarová  , Michaela A. Písařovičová 

Mohlo by vás zajímat

Majetek

Novelu energetického zákona, která umožňuje sdílení energií, zaznamenala pouze čtvrtina populace. Přes 40 % se ale s problematikou setkalo. Zájem sdílet elektřinu deklarují 3...

Justice

V České republice se ročně spáchá asi dvanáct tisíc znásilnění. Na policii je jich nahlášeno ale pouze šest set. Ve většině případů je pachatel...

Legislativa

Zpozdili jste se někdy s fakturací své odměny? Pokud ano, tak zbystřete! Velký senát Nejvyššího soudu nedávno vydal významný rozsudek 31 Cdo 3125/2022 v oblasti promlčení,...

Advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se snaží zvýšit bezpečnost advokátních úschov vůči možným zpronevěrám. Nově proto stanovila advokátům povinnost informovat klienty, že si od bank...