Nový nejvyšší státní zástupce mezi své priority, prezentované po nástupu do funkce, zahrnul podporu peněžitých trestů jako alternativy k podmíněným i nepodmíněným trestům odnětí svobody. Uvedený trend měl podporovat i jeho předchůdce ve funkci Pavel Zeman.
Nevím přesně jak vypadá podpora procesní eventuality, v daném případě návrhu trestu ze strany Nejvyššího státního zastupitelství či nejvyššího státního zástupce, ale vím, že Pavel Zeman skutečně v rámci akademických a konferenčních platforem propagoval navrhování i ukládání peněžitých trestů. Sám jsem byl, v období řádově před čtyřmi lety, účastníkem několika seminářů, konferencí, kde bylo jak ze strany Nejvyššího státního zastupitelství, tak i ze strany Nejvyššího soudu, ústy jeho tehdejšího předsedy prof. Šámala, opakovaně poukazováno na nízký počet ukládaných peněžitých trestů a nutnost jejich používání. Uložení trestu peněžního jako alternativy k trestu odnětí svobody, ať již nepodmíněnému či s podmíněným odkladem, je na západ od našich hranic již zažitou normou. Zejména v případě majetkové a hospodářské kriminality, u prvotrestaných, v případě daňové kriminality apod. Uložení peněžitého trestu umožňuje vedle restituce škodlivého následku možnou nápravu přestupce zákona a je citelným trestem, který ve většině případů brání recidivě. Překvapivě i česká trestní legislativa takový procesní postup umožňuje, tedy uložení peněžitého trestu namísto trestu odnětí svobody. Faktem je, že bohužel není ze strany státního zastupitelství ani soudů využívána.
Jako obhájci jsme diskusi o ukládání peněžitého trestu, jako alternativy k trestu odnětí svobody vždy vítali a podporovali
Diskuse, které se vedly před více než čtyřmi lety tak směřovaly k modernizaci části trestní politiky v tom smyslu, že by v případech, které by byly z hlediska kvalifikace či osoby pachatele vhodné, byly namísto nesmyslných trestů odnětí svobody ukládány tresty peněžité. Na výsledek se nejlépe hodí Chruščovovo „Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky ..“Statistiky ukládaných peněžitých trestů sice utěšeně každoročně rostou. Ministerstvo spravedlnosti každoročně pozitivně hodnotí a referuje procento, o které se zvýšily počty ukládaných peněžitých trestů. Fiskální zájmy státu jsou uspokojovány, tedy státní pokladna se plní příjmy z výnosů peněžitých trestů.
Drobný háček spočívá v tom, že peněžité tresty nejsou ukládány jako alternativa nepodmíněných trestů odnětí svobody, ale jako další trest
Pachatele trestné činnosti jsou tak odsouzeni nejenom k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ale také k peněžitému trestu, který často přesahuje jejich finanční a majetkové možnosti. Pokud nějaký majetek mají, je jim často zajištěn a následně zpeněžen. Pokud majetek nemají a v důsledku nástupu výkonu nepodmíněného trestu ve věznici nemají možnost pracovat a získat finanční prostředky na úhradu peněžitého trestu či půjčky na jeho uhrazení, promění se peněžitý trest v další nepodmíněný trest odnětí svobody. Odsouzení přichází o svobodu i majetek. Jsem rád, že nový nejvyšší státní zástupce uvedené téma, ukládání peněžitých trestů, jako alternativy, a nikoliv jako dalšího trestu otevřel. Je více než namístě učinit další krok a napravit zoufalou praxi několika málo posledních let v politice státu při ukládání trestů.