Odměny advokátů by se měly zvýšit od letošního července. Počítá s tím ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který dnes o podobě vyhlášky k advokátnímu tarifu jednal s vedením České advokátní komory (ČAK). Společně řešili také chystanou novelu zákona o advokacii. Šéf profesní organizace Robert Němec na tiskové konferenci uvedl, že některé body návrhu bude potřeba prodiskutovat ještě se státními zástupci – například problematiku prohlídek v advokátních kancelářích.
Ministerstvo spravedlnosti už od počátku roku zvýšilo odměny notářům, u některých úkonů až dvojnásobně. Reagovalo tak na současnou inflaci. Už předtím avizovalo, že v brzké době plánuje změnit i odměny pro advokáty a exekutory.
I pro městečka je třeba, aby tam advokáti měli z čeho žít.
Němec upozornil, že advokátní tarif upravuje i odměnu za bezplatnou právní pomoc, která je nástrojem pro zajištění dostupnosti právních služeb jak u trestního řízení, tak u civilního práva. Řekl, že příslušná ministerská vyhláška se nenovelizovala od roku 2006. „S ministerstvem spravedlnosti jsme se dohodli ve všech podstatných ohledech,“ sdělil s tím, že výsledek je kompromisem i se zástupci neziskového sektoru. Podle Blažka je zapotřebí hledět i jinam než na Prahu či Brno. „I pro městečka je třeba, aby tam advokáti měli z čeho žít,“ řekl s tím, že i advokátům se zvedají náklady. Debatu ohledně exekutorského tarifu pokládá za složitější, protože zvýšení proplácení nákladů za exekuce může dopadnout na sociálně slabé vrstvy.
Advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti.
Chystanou novelu zákona o advokacii zmiňovali Blažek s Němcem už na tiskové konferenci, která se konala před více než rokem. Ministr tehdy advokátům slíbil maximální součinnost. Němec zrekapituloval, že ČAK v mezidobí novelu připravila, provedla připomínkovým řízením v advokacii a předložila ministerstvu. Se státními zástupci bude podle něj zapotřebí probrat například důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem.
Ohledně prohlídek v advokátních kancelářích panuje mezi advokáty a státními zástupci dlouhodobý střet. „Česká advokátní komora pochopitelně zastává stanovisko, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti,“ poznamenal Němec. Blažek k tomu dodal, že advokátní mlčenlivost je podle něj základním předpokladem pro výkon této profese a měla by se zachovávat v co největším rozsahu.
ČTK, Praha
