BRNO Poslední únorový den uplynulo sto let od přijetí Ústavní listiny, kterou meziválečný československý parlament nahradil tu prozatímní z roku 1918. Ústavní listina byla na tehdejší dobu velmi moderní, především ale zřídila Ústavní soud, říká Pavel Rychetský.Současný předseda Ústavního soudu se v rozhovoru pro LN vyjádřil také k nástupu Pavla Šámala mezi ústavní soudce. A přiznal, že nejvíce nevyřízených případů mají asi tři z celkem patnácti ústavních soudců.
LN: Má podle vás Ústavní listina z roku 1920 co říci k dnešku?
Tak ona už svým způsobem řekla. Když Slovenská národní rada v polovině roku 1992 vyhlásila deklaraci svrchovanosti, potom slovenskou ústavu a bylo zřejmé, že se schyluje k rozpadu společného československého státu, ocitla se budoucí Česká republika bez ústavy. Tehdy se ve velkém časovém presu musela nějaká přijmout. A Ústavní listina z roku 1920 se pro českou ústavu stala silnou inspirací. Tím se promítla do našeho ústavního života.
LN: Odlišovala se první československá ústava od ústav jiných nástupnických států Rakousko-Uherska?
Z těch nástupnických států má smysl hovořit jen o Československu a Rakousku a porovnávat jen jejich ústavy. Oba tyto státy měly stejný právněhistorický a právněfilozofický základ spojený se jmény Hanse Kelsena a Františka Weyra. Jejich ústavy nesly jistou společnou inspiraci. Rakouská ústava ale vydržela podstatně déle než ta první československá, vlastně platí až dodnes.
Celý článek naleznete zde.
