Klíčovým a základním právem, které společník či akcionář v kapitálové obchodní společnosti má, je právo podílet se na zisku a jiných vlastních zdrojích společnosti, kterého bylo dosaženo v rámci její činnosti. Aby mohlo být toto právo realizováno, je nezbytné splnit několik zásadních předpokladů. Počátečním předpokladem je samozřejmě to, že společnost musí dosáhnout dostatečného zisku, který může být předmětem rozdělení. Mezi další předpoklady patří zejména formální rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, které musí být v souladu s platnými právními předpisy i zakladatelským právním jednáním společnosti. Dále je nutné, aby statutární orgán schválil konkrétní postup výplaty zisku a výplatu samotnou. Tyto kroky zajišťují nejen spravedlivé uplatnění práva společníků či akcionářů nebo jiných osob s právem na výplatu podílu na zisku, ale také respektují pravidla řádného hospodaření a finanční stability společnosti.
Jednotlivé podmínky pro rozdělení a výplatu podílu na zisku a jiných vlastních zdrojích společnosti popisujeme níže.
Účetní závěrka
Podle § 34 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) může být podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích rozdělen pouze na základě schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Nepostačuje tzv. mezitímní účetní závěrka, kterou případně dle zvláštních právních předpisů účetní jednotky sestavují k jinému okamžiku (viz § 19 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Pro zálohy na podíly na zisku mezitímní účetní závěrka postačuje.
K tomu, aby byl vyplacen zisk je třeba naplnit základní premisu, a to, že společnost nějaký zisk svou činností skutečně vytvoří. Aby bylo možné určit, zda společnost dosáhla zisku, a případně jej vyplatit, je nezbytné účetní závěrku sestavit. Společnost je povinna zpracovat buď řádnou, nebo mimořádnou účetní závěrku. Řádná účetní závěrka se vyhotovuje k poslednímu dni běžného účetního období (zpravidla k 31. prosinci), zatímco mimořádná účetní závěrka je připravována k jinému dni, pokud si to situace vyžádá.
Usnesení valné hromady (rozhodnutí jediného společníka či akcionáře)
O rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů společnosti rozhoduje valná hromada (jediný společník či akcionář), která může vytvořený zisk využít různými způsoby. Mezi možnosti patří ponechání zisku ve společnosti jako nerozděleného zisku minulých let, jeho použití k úhradě ztrát nebo ke zvýšení základního kapitálu, případně jeho rozdělení mezi společníky či akcionáře nebo jiné osoby. Účetní závěrka je valné hromadě (jedinému společníkovi či akcionáři) předkládána statutárním orgánem společnosti spolu s návrhem na rozdělení zisku, nicméně valná hromada není tímto návrhem vázána a může rozhodnout jinak.
Aby mohlo dojít k rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů vykázaných na účtech společnosti, musí být účetní závěrka schválena valnou hromadou nebo rozhodnutím jediného společníka či akcionáře. Zisk lze rozdělit nejpozději do konce účetního období následujícího po období, za něž byla účetní závěrka sestavena, přičemž dle ZOK má valná hromada povinnost projednat účetní závěrku do 6 měsíců od konce předcházejícího účetního období. Pokud by valná hromada neprojednala a nechválila řádnou účetní závěrku ve stanovené lhůtě, neznamená to, že by nemohla být projednána a schválena později v rámci daného účetního období, aby byla způsobilým podkladem pro rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů. Řádná účetní závěrka schválená valnou hromadou i po uplynutí 6 měsíců od konce předcházejícího účetního období je i tak způsobilým podkladem pro rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů. Uvedené výslovně potvrdil Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 27.03.2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017. Pokud však dojde k jejímu schválení po uplynutí stanovené lhůty, může tím vzniknout odpovědnost osob, které jsou povinny svolat valnou hromadu za účelem jejího projednání, za škodu způsobenou porušením péče řádného hospodáře.
K tomuto bodu ještě uvádíme, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR může valná hromada akciové společnosti rozhodnout o tom, že nebude rozdělen zisk mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů. Právo podílet se na zisku akciové společnosti je totiž jedním ze základních práv akcionáře.
Naopak u společnosti s ručením omezeným Nejvyšší soud ČR judikoval, že valná hromada společnosti s ručením omezeným může rozhodnout o nerozdělení zisku mezi společníky, aniž má pro nerozdělení zisku důležitý důvod. S ohledem na smíšenou povahu společnosti s ručením omezeným a z ní plynoucí částečně odlišné postavení jejich společníků není valná hromada této společnosti omezena při rozhodování o (ne)rozdělení zisku tak, jako je tomu v případě akciové společnosti.
Při rozhodování o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů je podle zákona o obchodních korporacích třeba brát ohled na provedení tzv. bilančních testů. Valná hromada provádí první bilanční test a druhý bilanční test, též zvaný test vlastního kapitálu. Rozhodnutí valné hromady, které není v souladu se zákonem, tudíž i s bilančními testy, nemá žádné právní účinky a později vyplacené částky by musely být příslušnými osobami vráceny z důvodu bezdůvodného obohacení.
Autoři: Mgr. Alexandra Kábrtová a Mgr. Jan Šíma, CEE Attorneys
